Hlavní obsah

Autor kontroverzní plastiky v Bruselu se vládě omluvil za mystifikaci

Aktualizováno

Sochař David Černý se omluvil premiéru Mirku Topolánkovi a dalším členům vlády za svůj projekt Entropa pro sídlo Rady EU, který neodpovídá původnímu plánu. Původně totiž slíbil, že se na plastice budou podílet umělci ze všech členských zemí, ukázalo se však, že ji vytvořil sám s několika spolupracovníky.

Foto: Sebastien Pirlet, Reuters

Kontroverzní plastika Entropa, která reprezentuje české předsednictví Evropské unii, byla odhalena v bruselské budově Rady EU.

Článek

"Věděli jsme, že k odhalení pravdy dojde. Ještě předtím jsme chtěli zjistit, jestli se Evropa dokáže sama sobě zasmát. Groteskní nadsázka a mystifikace patří ke znakům české kultury a vytváření falešných identit je jednou ze strategií současného umění," sdělili autoři v tiskovém prohlášení zaslaném ČTK o svém záměru.

Tvrdí, že původně chtěli skutečně oslovit 27 evropských umělců, ale prý se jim to z časových, produkčních i finančních důvodů nepodařilo. Proto se bez vědomí ministerstva zahraničních věcí rozhodli vytvořit fiktivní umělce, kteří budou reprezentovat různé evropské národní i umělecké stereotypy.

Černý vše dlouho tajil

Existence 26 autorů, kteří údajně s českým sochařem Davidem Černým připravili dílo pro sídlo Rady EU v Bruselu, byla od začátku zpochybňována. Podezření budil fakt, že několik autorů nemá i přes deklarované účasti na mezinárodních výstavách a získané ceny žádnou stopu na internetu, případně jméno není v evidenci občanů dané země.

Na webové stránce českého předsednictví www.eu2009.cz nebyly fotografie umělců a ti se také neúčastní žádné z akcí při představování projektu.

Dlouho připravovaný a utajovaný projekt je v Bruselu od pondělí, teprve ve čtvrtek ale dostane konečnou podobu, neboť některé jeho části jsou kinetické a až v pohybu bude zřetelný záměr autora. Jednotlivé části objektu, zpodobňující všechny země EU, se snaží představit nechtěné stereotypy, které o dané zemi panují.

Například Rakousko, známé svým odporem k jaderné energii, pokrývají obrovské chladící věže jaderných elektráren. Nic ovšem nenasvědčuje tomu, že by existovala umělkyně, která měla dílo vytvořit, Sabrina Unterbergerová. Kromě advokátky téhož jména z Bad Ischlu a jisté atletky se toto jméno vyskytuje na internetu už jen ve spojení s Černého dílem.

Pod francouzským projektem, který ukazuje celou zemi ve stávce, je podepsána skupina GRAA. Jediné, co má s uvedenou zkratkou spojitost, je regionální skupina odborníků na alkoholismus a jiné závislosti či studijní skupina pro antickou Afriku při univerzitě v Montpellier.

Údajný Brit bydlí v galerii, německý umělec je zase biskup

Místo Británie je v mozaice ponecháno volné - podle Černého může vyjadřovat odtažitý vztah země k unii. Jako autora uvedl Khalid Asadi. Jeho webová stránka uvádí telefon, který však patří výtvarníkovi Bobbymu Dowlerovi, jenž řekl, že o ničem neví a Černého nezná. Jako adresa údajného Assadiho je uvedena adresa galerie, v níž Dowler vystavoval. Jinak není o Assadim nikde zmínka.

Pochybná se zdála být i identita autora irského díla Johna O´Connella. Na internetu figuruje 64letý umělec toho jména ze Severního Irska, který maluje oleje na hony vzdálené dílu vystavenému v Bruselu.

Katalog uvádí u O´Connella výčet výstav a ceny, které se shodují s výstavami a cenami, jež na své webové stránce uvádí padesátiletý irský výtvarník John Nolan. Podle stránek florentského bienále se této mezinárodní výstavy zúčastnil skutečně Nolan, nikoli O´Connell, jak tvrdí katalog. Také Nolanovo dílo se podstatně liší od díla vystaveného v Bruselu.

Řecko je zobrazeno jako země pohlcená velkým požárem. Údajný autor projektu Angelo Navridis má jméno, které se v Řecku nevyskytuje; může jít o pozměněné Angelos Mavridis, které je zas poměrně časté.

Německo je v díle Helmuta Bauera představeno jako země dálnic, jejich kresba na půdorysu země ale již někomu připomněla svastiku. Jméno Helmut a příjmení Bauer se v Německu vyskytují často, ale většina ze známých Helmutů Bauerů zjevně nemá umělecké ambice, nebo je už po smrti.

Například německá Wikipedie uvádí pod tímto jménem dvě osobnosti, světícího biskupa ve Würzburgu a neurologa, který zemřel loni. Jiný Helmut Bauer byl za druhé světové války velitelem 5. tankové divize SS Wiking.

Malíř jménem Helmut Bauer sice žije v západoněmeckém Kasselu, jde ale o malíře pokojů. Do Černého instalace by mohl nejspíš přispět portrétní fotograf Helmut Bauer z bavorského Rothu. Ten však v úterý řekl, že s projektem nemá nic společného.

Belgie je znázorněna poměrně nekonfliktně jako bonboniéra s belgickými pralinkami, nicméně její autor Rogers Geboers nemá kromě zmínky o této práci na internetu také žádnou stopu. Jeho osobní údaje uvedené v katalogu prakticky na vlas odpovídají datům z životopisu jiného umělce, Alexe Valleho.

V době schválení vypadal projekt jinak

Davida Černého vybrala česká vláda ze dvou oslovených umělců. V počátku podpořila jeho projekt, peníze na jeho uskutečnění si ale již musel sehnat sám. Konečnou podobu nechce Vondra podrobně rozebírat - jde podle něj o umělecké dílo a záměrem české vlády podle něj nebylo nikterak je cenzurovat. Opakuje však, že v době schválení projektu viděl jen skládačku z obrysů jednotlivých zemí tvořících unii. To však byl zcela odlišný projekt od toho současného.

České země na plastice je displejem, na kterém běží výroky prezidenta Václava Klause, jež se týkají jeho názorů na ekonomiku či klimatické změny. Podle Vondry nelze říci, že by vláda podporovala kritiku prezidenta. "To není útok na Klause, to je realita," řekl. Pokud si někdo podle něj začne "googlovat" Česko, nejsou informace o něm na internetu postaveny na obrázku Hradčan, ani třeba na romské otázce, ale na Klausovi. 

Reklama

Výběr článků

Načítám