Autorčina novinka Láska v New Yorku obsahuje sedm textů a navzdory povzbudivému titulu probouzí ve čtenáři spíš chmury: je co do vyznění tragická, výjimečně tragigroteskní, její hrdinové pokaždé balancují na hraně života a smrti, nebo v lepším případě šílenství. Žijí v základním nesouladu se světem, s rodinou, se sebou samými, a když jim jejich alternativní existence, o niž se pokoušejí, proklouzne mezi prsty, všechno pro ně končí: znásilnění může smazat pouze krok do prázdna, bratrovu smrtelnou nehodu sebeobětování, smutek po zmizelém příteli vnitřní exil, smrt oblíbeného zvířete sebevražda na jeho hrobě.

Co v Ivě Pekárkové tyto beznadějné etudy rozehrává? Vždyť Ameriku, jak se nechala slyšet, notabene multikulturní New York, i přes všechny jeho rekvizity jako drogy, zbraně, rasismus, považuje za ideální místo k životu. Většinu jejích citlivě komponovaných povídek, k nimž bychom coby mužský protipól postavili nejspíše Jana Balabána, sice nese fikce, ve které je prostor i pro cizí nebo univerzální emoce a osudy, ale někdy z textů vystupuje sama autorka: přesná pozorovatelka, jíž se v duši usadily beznaděj a stesk.

Iva Pekárková: Láska v New Yorku, Listen Jihlava 2006