Hlavní obsah

Přicházejí nové digitální televize. Jaké budou?

Právo, Eva Zajíčková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nejméně dvě z šesti nových televizí, které získaly licenci na digitální pozemní vysílání, chtějí už letos vstoupit na trh. První by chtěla být počátkem léta hudební stanice Óčko, dostupná už od roku 2002 v kabelové síti. Licenci na dvanáct let udělila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání také zpravodajsko-publicistické stanici Z1, ostravské televizi TV Pohoda a regionálnímu projektu RTA.

Článek

Rozjezd dvou plnoformátových stanic Febio TV a TV Barrandov, které chtějí nabízet zpravodajství, publicistiku, dokumenty, zábavu i filmy a seriály, potrvá však ještě několik měsíců.

Šest nováčků bude usilovat o část výnosů z televizní reklamy představujících v současnosti asi devět miliard korun ročně. Nadpoloviční většina z nich připadá Nově s Primou. Čím jim chtějí digitální stanice odlákat diváky?

Receptem z Tater jsou zprávy a reality show

Letos na podzim chce spustit vysílání zpravodajsko-publicistická stanice Z1, která se slovenským programem TA3 patří pod finanční skupinu J Finance Group. Licenci pro provozování české stanice získala společnost První zpravodajská, v jejímž představenstvu je zapsán podle obchodního rejstříku jako člen bývalý reportér Novy a poté České televize Martin Mrnka. Ten slíbil vysílací radě seriózní zpravodajství bez bulvárních prvků.

Po zkušenosti slovenské TA3 přezdívané Tatry, která se zprvu zaměřila výhradně na zpravodajství a po čtyřech letech ještě nedosahovala zisku, počítá český projekt s doplněním programu publicistikou a reality show, které by měly přitáhnout více diváků. Aktualizované zprávy by měly několikrát denně střídat pořady typu docu soap: sportovně zaměřený Náš tým, v němž by měl špičkový trenér dovést venkovské mužstvo k zápasu s prvoligovým, Záchranka a Patrola.

"Budeme se snažit začít vysílat v letošním roce, nejspíše na podzim. Už jsme udělali tendr na technologická zařízení," reagoval Mrnka na udělení licence pro ČTK. Počáteční investice do kanálu, který by měl v plném provozu zaměstnávat asi 120 lidí, se odhaduje na několik stovek miliónů korun. Pracovat by pro něj mělo asi 30 až 40 novinářů.

Febio: moderní televize pro aktivní diváky

Televize Febio by měla spustit vysílání příští rok na jaře. Šéf projektu Fero Fenič sdělil Právu, že uvažuje o datu 21. března: "Rádi bychom to urychlili, ale sotva se nám to může podařit, když postavit plnoformátovou televizi se nepodařilo za kratší čas ani Nově. A to vznikala v méně konkurenčním prostředí."

Počáteční investice je odhadována téměř na miliardu korun, investorem je Arca Capital Bohemia. U rozjezdu stojí jako Feničův nejbližší spolupracovník Petr Sládeček, který se podílel na budování Novy.

Výrobu a nákup pořadů zahájí v létě. Od pondělí 10. července nastupuje do funkce ředitele Feničova projektu bývalý ředitel slovenské veřejnoprávní STV Richard Rybníček, který předtím působil jako šéf komerční TV JoJ.

"Chceme se zaměřit na menší skupiny diváků. V Česku se televize žánrově přibližují, podléhají masovému vkusu. My nechceme uvádět nic, co už odvysílaly jiné televize a co nebude pro diváka něčím novým nebo objevným. Výjimkou může být samozřejmě jisté retro," upřesnil Fenič.

Febio TV by podle něho měla být moderní televizí pro aktivní lidi, především ve věku od 15 do 55 let. Přestože se jeho tým podrobně rozhlédl v Evropě i v USA - zajímal se například o francouzskou M6, německou Pro7 i britské Channel 4 a Channel 5 - spolupráci se zahraničními televizemi zatím nechystá.

Televize by měla mít méně než 100 zaměstnanců, na výrobě programu se mají podílet i nezávislí výrobci. Do programu chce zařadit kromě filmů i dokumenty a publicistiku, diváci se mají setkat také s pořady produkční společnosti Febio. Fenič se chystá také využít zkušeností z mezinárodního filmového festivalu Febiofest: "Náš tým dramaturgů navázal za 13 let existence festivalu kontakty ve více než 60 zemích všech světadílů. Myslíme, že to je know how, které nemá žádná televize u nás."

Schválený projekt počítá s magazínem životního stylu, dopolední talkshow, politickou publicistikou, komediálními pořady a chce i oživit tradici Československé televize - pod titulem Slovenské pondělí by se měly objevovat filmy, inscenace, zábava i publicistika.

O podobě programu a pořadech se ale zatím Fenič zdráhá zmiňovat jinak než v číslech, aby některé nápady mezitím nevyužila konkurence. "Předpokládáme, že nejméně 35 procent programu bude tvořit původní domácí tvorba. Nejméně 55 procent pořadů bude z Evropy, prostor dostane i nezávislá tvorba," uvedl.

Porce filmů z Barrandova

Plnoformátovou stanicí by měla být také TV Barrandov, která patří společnosti Barrandov Studio.  Za novou televizí tedy stojí společnost Moravia Steel vlastnící Třinecké železárny.

Na trh vstoupí patrně až na jaře příštího roku. "Využijeme roční lhůtu, kterou nám vysílací rada dala k zahájení vysílání," řekl Právu předkladatel projektu Radomír Pekárek, šéf televizní a dabingové divize barrandovských studií.

Ředitelem televize se stal Petr Chajda, který řídil strategický rozvoj TV Nova a do konce června šéfoval kabelovým stanicím CME/TV Nova v ČR a na Slovensku. "Vysílat nezačneme dříve než na konci tohoto roku," sdělil.

Zhruba 16 procent vysílání nové stanice by měly tvořit filmy, počítalo se s využitím domácích filmových archívů. Jenže řadu českých filmů za téměř dva roky od vzniku projektu už několikrát odvysílaly Nova s Primou. "To však neznamená, že bychom neměli na výběr. V barrandovském archívu je asi tisíc titulů, v Národním filmovém archívu asi dva tisíce a zhruba tolik má i Krátký film. Jednáme se všemi. V tom velkém množství je řada dalších snímků, které by mohly být pro diváky atraktivní," řekl Pekárek.

Stanice bude využívat zázemí barrandovských filmových studií, jejichž televizní a dabingová divize zatím vyrábí hlavně pro Novu. Otázku, jestli bude TV Barrandov natáčet a prodávat do zahraničí i vlastní dramatické pořady, ať už filmy, nebo levnější seriály, je podle Pekárka možné zvažovat až po roce vysílání. Nicméně právě tento hollywoodský model spojení filmového studia s televizní stanicí je hlavním cílem projektu.

Zpravodajství televize zajistí nákupem. Dvakrát denně aktualizovaný blok bude doplňovat publicistika, program by se měl zaměřovat na magazíny, v plánu byl například titul o počítačových hrách, autech a bydlení. "Naše televize by měla být plnoformátová, ale neměla by stát na zpravodajství. Na to jsou tu jiní. Kromě ČT, Novy a Primy od loňska i digitální ČT 24 a spolu s námi získaly licenci dva čistě zpravodajské kanály," vysvětlil Pekárek.

Regionální zprávy a talk show pro děti

Na zpravodajství se kromě Z1 zaměří i televize RTA, kterou bude provozovat stejnojmenná regionální televizní agentura RTA Jaroslava Berky, majitele servru Česká média. Agentura vlastní a řídí skupinu krajských studií pokrývajících dohromady celou republiku. Vyrábí podvečerní zprávy pro televizi Nova a podílí se na produkci pořadů Primy Autosalon a Party s kuchařem.

Nová digitální stanice chystá pro všední den hlavně zpravodajství, na víkend publicistiku, zábavu a kulturu. Diváky chce získat rychlostí zpráv: bude uplatňovat živé vstupy do vysílání, kterými v případě nutnosti přeruší vysílaný pořad a nahradí ho přímým přenosem sledované události.

TV Pohoda, za níž stojí muzikant a provozovatel sítě rádia Hey a ostravského rádia Čas Radim Pařízek, připravuje tematický televizní program zaměřený hlavně na děti a mladé publikum. Jeho součástí bude zpravodajství, metropolitní bloky a pořady pro rodiče. Rodinné filmy, seriály a hitparády by měly střídat reality show a živé koncerty.

"Ještě jsme neukončili jednání s lidmi z branže, kteří by zaštítili chod týmu. Předpokládám, že budeme potřebovat na výrobu sto lidí, ale kromě toho budeme muset nakupovat i od nezávislých producentů," řekl Právu Pařízek. Vlastní investice několika stovek miliónů by měla na rozjezd televize stačit, pokud se na celoplošné digitální vysílání přejde co nejrychleji.

Digitální vysílání zatím pokrývá jen Prahu, Brno, Ostravu a okolí, vypínání analogových vysílačů začne před rokem 2008 a skončí v roce 2012. Harmonogram postupu však zatím ještě neexistuje.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám