Článek
Na rozdíl od minulosti však pouze jednou a ne během víkendu, což dříve zdůrazňovalo i výjimečnost okamžiku. Obě díla nastudovali britští dirigenti - Mozarta řídil u nás známý Douglas Bostock, Beethovena v Česku debutující Paul McCreesh.
Dokonale zvládnutá akustika
McCreesh ve středu ve zcela zaplněné katedrále mohl při řízení Pražských symfoniků FOK využít svých zkušeností z nahrávek oratorních děl. Aby zvládl velký prostor katedrály zvolnil tempa a podařilo se mu nemožné - dosáhnout v katedrále srozumitelnosti náročného díla vymykajícího se z oratorní tradice.
Pomohl mu k tomu i výborně připravený Pražský filharmonický sbor (sbm. Jan Rozehnal) a čtveřice zahraničních sólistů, v níž hrály prim ženy - ruská altistka Alina Gurina a polská sopranistka Beata Raszkiewiczová. Ty doplnili němečtí pěvci tenorista Christian Elsner a basista Karsten Mewes.
Vokální kvartet má u Beethovena ztíženou úlohu v téměř symfonické vazbě mohutného díla - hlasy pěvců prolínají s orchestrem bez ariózních pasáží. Dirigent známý především jako specialista na autentická provedení prokázal, že je doma i při řízení běžných orchestrů a dovede zvládat úskalí velkých chrámových prostor se zrádnou akustikou.
Bostock použil novou redakci díla
Jeho kolega Douglas Bostock v úterý v plném Rudolfinu použil při Mozartově Mši C dur nové redakce díla a obsadil čtveřici méně známých domácích i zahraničních sólistů. Mezi nimi se dobře uvedla švédská sopranistka Madelaine Wibornová (další byli altistka Renata Pokupičová z Chorvatska, tenorista Pavol Bršlík ze Slovenska a náš basista Roman Vocel), obohacením pro pražské návštěvníky byla i účast sborů z Hradce Králové - mužský sbor (sbormistr Jan Míšek) a ženský Jitro (Jiří Skopal), v provedení i redakci díla byla důležitá role italského varhaníka A. Piriconeho.
V dalším programu úterního koncertu se prosadil i laureát loňské fagotové soutěže Václav Vonášek v Mozartově Koncertu B dur. Pardubičtí, kteří uvedli ještě Haydnovu Symfonii C dur La Roxolane, se v Praze prezentovali tradičně velice dobře.