Chris Rea zahájil koncert klasickým blues a lidé si podle očekávání mnohokrát vychutnali jeho melancholická sóla. Rea hrál slide stylem ostošest a v uších to velmi příjemně vrnělo. Dokázal v sále vyvolat atmosféru zapadlého půlnočního baru v Texasu, kde sedí kovboj s panákem od whisky na prstu a sjíždí struny odzhora dolů.

Velmi osvěžující bylo, že Rea nehrál stále dokola klasické "bluesové kolečko", rytmy se obas měnily a tu a tam se ozvalo i chytlavé reggae. Samozřejmě došlo i na i Josefine, Road To Hell a spousta dalších hitů. Kromě kytarových orgií je třeba zmínit i to, že Rea umí naživo opravdu dobře zpívat, jeho hlas je neuvěřitelně hluboký a podmanivý.

Fanoušek v záři reflektorů

Obecenstvo spořádaně tleskalo po každém výrazném sólu, ale příliš se neodvázalo. Celý sál seděl v pohodlných křeslech a když Rea vyzval lidi ke zpěvu, pohodlným posluchačům to moc nešlo.

Ke konci koncertu se ale uprostřed klidného sedícího sálu zvednul jeden jediný postarší gentleman a začal šíleným způsobem tančit. Osvětlovač na chvíli úplně ztratil zájem o Reu a namířil na křepčícího pána obrovský reflektor, čímž pobavil diváky a možná i účinkující.

Takovéto lidi by měli pouštět na koncerty zadamo, protože na nich je vidět, že to myslí upřímně.