Tuhle tezi většina z vás slyšela. Mně jazyky nejdou, tak jsem si to moudro inovoval: do kolika náhodných sociálních skupin se dostaneš, tolikrát jsi člověkem. Když třeba zjistím, že A. B. má rád bramboráky, C. D. herce Stevena Segala nebo E. F. naopak nemá rád skupinu Monkey Business, tak jsou to moji lidé a vytvářím s nimi spojenectví, i když oni o tom ani nevědí. Mně se hned ve společnosti lépe dýchá.

Tak se vlastně přede hustá síť vztahů, které nejsou, ale mohou být reálné. Měl jsem dluh vůči panu prezidentovi. Pořád jsem s ním nemohl najít nic, ale vůbec nic společného. Teď jsem se dočetl, že se mu nelíbí citační index a vůbec celá ta komedie s měřením vědeckého výkonu. Šup - a už máme spolu taky vztah. Byl to nakonec dobrý rok.

Kouzlo písemnictví záleží v slovech, ne v člověku. O tom svědčí to, že tisíce výborných, nadšených a silných slov nás buď vůbec nedojme, nebo uspí, zatímco kouzlo necelého půl sta slov, vydechnutých nějakým člověkem v agonii, ve vytržení nebo v okamžiku prázdně před mnoha pokoleními, dokáže vésti národy do zajetí nebo ze zajetí, otevříti nám brány tří světů anebo nás tak nesnesitelně vzrušiti, že stěží sneseme pohled do svého nitra. Je to zázrak - zázrak, který se přihodí málokdy. Ale potajmu každý z lidí bez pána, vládnoucích slovy, chová nebo choval naději, že se snad tento zázrak znova naplní skrze něho.

Tato ukázka pochází z proslovu Rudyarda Josepha Kiplinga z května 1906, česky v Knize slov (1937). Proč na konci roku nasazuji právě jeho? Inu, Kipling se narodil 30. prosince 1865 (před 140 roky) a zemřel 8. ledna 1936 (před 70 roky).

Jeho nejznámější dílo Knihy džunglí (Mauglí a spol.) výrazně ovlivnilo myšlení zakladatele skautingu Roberta Baden-Powella, odtud jsou ta vlčata (kniha The Wolf Cub's Handbook). Z Knihy džunglí se dostal do českého slangu třeba výraz akéla (ve smyslu chytil jsem vlka). Dále je pro milovníky tajných organizací k mání i v českém překladu kniha Příběhy zednářské lože (1930). V pozůstalostech po dědečcích a tatíncích můžete nalézt opisy různých překladů básně If... (Když...) jako jakéhosi manifestu tehdejšího chlapáctví a opravdovosti (ale v tom nejlepším slova smyslu). A úplně nakonec - Kipling by mohl být brán za jednoho z otců slampoetry, protože si veřejnou recitaci usnadňoval pochodovými rytmy.

www.victorianweb.org/ authors/kipling/kiplingov.html - klasická, poctivá, britská kiplingovská stránka.

vlk.euweb.cz/texty/basen.htm. Jedna z mnohých adres, kde je báseň Když... uvedena. Dneska nám verše Když bezhlavost svým okem klidně měříš, ač tupen, sám že nejsi bezhlavý evokují jedině tak Dana Landu.

Jako bývalé vlče si konec roku 2005 pěkně odvyju: Howuuuííí!