Článek
Jedinou nově prohlášenou nemovitostí je horský hotel a televizní vysílač Ještěd na Liberecku. Nemovitých národních kulturních památek tak Česko bude mít 197, movitých 14. Označení kulturní památka má na 40 000 nemovitostí a přibližně 50 000 předmětů.
Prohlášení nových předmětů a jedné stavby za národní kulturní památku schválila vláda v září. Podle ministerstva kultury, které návrh předložilo, je smyslem úpravy mimo jiné upravit nepoměr mezi počtem nemovitých a movitých národních kulturních památek. O zapsání Ještědu usiloval i Liberecký kraj. Je to totiž předpoklad pro to, aby mohla být památka zapsána na seznam světového dědictví UNESCO, o což se kraj i památkáři také snaží.
Stavba patří k nejlepším soudobým ukázkám moderní architektury v Evropě sledující směr humanizace techniky. Její autor Karel Hubáček za ni získal v roce 1969 Perretovu cenu, udělovanou Mezinárodní unií architektů; stavba byla dokončena v roce 1973. Nejvýznamnější movitou památku zapsanou nově na seznam je raně středověký Kodex vyšehradský. Je jedním z nejcennějších děl ve sbírkách Národní knihovny i jednou z nejcennějších románských prací svého druhu v Evropě. Rukopis byl pořízen ke korunovaci českého knížete Vratislava II. prvním českým králem v roce 1086.
Do stejného fondu knihovny patří Pasionál abatyše Kunhuty pocházející přibližně z let 1313 až 1321. Ze sbírek Národní knihovny je i Veleslavova bible z doby kolem roku 1350. Jde o jeden z nejrozsáhlejších obrazových kodexů vrcholného středověku v Evropě a unikátní doklad tehdejšího dvorského umění.
Dalšími movitými národními kulturními památkami bude soubor 417 archeologických nálezů z hradiště Mikulčice z období Velké Moravy, šest gotických soch z období takzvaného krásného slohu, soubor zvonů a cimbálů chrámu sv. Víta v Praze, soubor barokních oltářních obrazů Karla Škréty a Petra Brandla, unikátní Kynžvartská daguerrotypie, kterou objevitel prvního fotografického postupu Luis Daguerre (1787 až 1851) zhotovil ještě před zveřejněním vynálezu v roce 1839.
Soubor pěti automobilů Tatra ze sbírek Národního technického muzea představuje unikátní reprezentanty produkce kopřivnické továrny, nejstaršího domácího automobilového výrobce. Automobil NW Präsident z roku 1898 je nejstarším automobilem vyrobeným na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Vůz Tatra 80 vyrobený v roce 1935 pro tehdejšího prezidenta Masaryka byl vyroben jako luxusní typ v nepočetné sérii. Automobil Tatra 87 z roku 1947 proslul svojí konstrukcí i cestami Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda.