Hlavní obsah

Liternetur@: Viane, je to čím dál legračnější!

Právo, Jakub Šofar

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kdybych byl miliardářem, stal bych se určitě filantropem a jednou z prvních útrat by bylo založení Ústavu pro výzkum všelijakých jevů a jejich souvislostí. Platil bych desítkám špičkových odborníků z rozličných oborů, aby v praxi ověřovali, že všechno souvisí se vším. Museli by o své práci každý kvartál sepisovat zprávu s barevnými tabulkami. Já bych si ty rezultáty četl a spokojeně žasl nad světem, který je nepoznaný, ale určitě poznatelný.

Článek

Než však zbohatnu, musí mi stačit studium denního tisku. Vezměte si třeba takové Portugalce. Podle článku z Metra (8. 3.) ročně spotřebují průměrně 3,3 kg toaletního papíru (čím dále na sever, tak je to číslo vyšší, Švédi spotřebují 18,6 kg). O dva dny později zase psali v MF Dnes, že Portugalci nejpozději uléhají ke spánku. Předpokládám, že v obou případech šlo o výzkum v rámci Evropy, protože si dovedu představit, jaká čísla by (díky přímé úměře) vyšla třeba v Mauritánii. A z toho plyne, že v těch novinách... Co z toho vlastně plyne?

Boris Vian, francouzský patafyzik, jazzový trumpeťák a hlavně výtečný spisovatel, si z těchto montovaných souvislostí dělal legraci ve své slavné povídce Vlkodlak: Motocyklista při tom přišel o jedno varle, následkem čehož se mu snížila ostrost sluchu o třicet devět procent. Vian je sice už téměř půl století na pravdě boží (v nějaké její šílené variantě), věřím však, že i tam má čas radovat se ze života. Posílám mu někam do Vesmírného Univerza poste restante anotaci z jedné knižní záložky, aby věděl jak se tady na Zemi snažíme a jak daleko jsme se už dostali: V posledních letech se objevuje stále více pokusů o souhrnné vyjádření úrovně lidského rozvoje formou agregovaných číselných ukazatelů (indexů). Přibývají nejen v tradičních oblastech, jako je ekonomika a sociální rozvoj, ale také v dozrávajících komplexních oblastech celkové kvality lidského života a udržitelného rozvoje.

Samým leknutím jsem si zapomněl zapsat, co to bylo za úžasnou knihu. Měřit štěstí formou agregovaných číselných ukazatelů, to je etuda pro několik rolí toaletního papíru!

Před 14 dny jsem psal o Brownově Šifře mistra Leonarda a o čtenářské diskusi k ní. Poslední dobou mě podobné debaty zajímají mnohem více než odborné recenze či kritické studie. Jak lidi čtou a co si o tom myslí, upřímné žvásty i falešné, ale bystré postřehy. Tady by mohli literární vědci agregovat do alelujá. V menu ze souboru Knižní tvorba, poezie vstupte do podsouboru Lidé od umění. Vian tu má 28 příspěvků. ...už si asi nikdy nebudu jistá, jestli je správně "jean-paul sartre" nebo "jean-sol patre". Poznámka k románu Červená tráva.

Pokud si na internetu nějaký Vianův text chcete přečíst, tak zkuste třeba povídku Láska je slepá. Jak to bylo, když padla na město afrodiziakální mlha. A jak to skončilo: Konala se velká porada, neboť hrozba byla pořádná. Avšak rychle se nalezlo řešení, protože lidský génius má mnoho fazet, a tak když se mlha rozptýlila, což zaznamenaly speciální detekční přístroje, mohl život šťastně pokračovat, neboť lidé si navzájem vydrápali oči.

Reklama

Výběr článků

Načítám