RECENZE: Ed Sheeran se s novým albem ztrácí ve vatě

Na scénu přišel kluk s kytarou a obyčejnými písněmi o lásce, který uspěl. Na koncertech používá i looper, jenž mu umožňuje navenek působit, jako by byl obklopen kapelou, a přitom být bez ní. Druhé album x (2014) jeho dobrou pozici upevnilo a třetí Divide (2017) ji korunovalo.

Na všech se prezentuje jako nápaditý melodik, který v podstatě s folkovými písněmi dosahuje na nejvyšší pozice mainstreamu. A je na to sám.

S novým albem No. 6 Collaborations Project se věci změnily. Sheeran si do každé skladby pozval nějakou světovou hudební hvězdu a vytvořil kolekci ze spoluprací s nimi. V jeho diskografii je to zásadní úkrok od započatého směru, byť ještě před realizací první své desky vydal nahrávku No. 5 Collaborations Project, na níž spolupracoval s umělci z britského undergroundu. Ta ale v jeho kariéře nehraje tak podstatnou roli, dnes je to spíš rarita.

No. 6 Collaborations Project jeho hudební tvář zásadně mění. Bytostný melodik a romantik s kytarou se kvůli ní spojil nejenom s muzikanty, kteří o tvorbě uvažují podobně, ale i s rapery, kteří uvažují diametrálně odlišně. Jelikož jich pozval poměrně dost, což je asi dáno tím, že mnozí z trochu nepochopitelných důvodů patří k hudebním hvězdám a celebritám, jeho album dostalo plochý ráz.

Co jiného totiž s lidmi z hiphopového světa mohl vytvořit než stereotypní skladby zaměnitelné s jinými podobnými. V mnoha případech lze dokonce hovořit o jakési vatě, což je označení pro písně, které by na albech ani nemusely být. Zajímavá je nicméně zvuková produkce desky, jež je moderní a čerstvá.

Sheeran jako by poslechl volání jedné části mainstreamu a podřídil se. Jestliže do toho světa svými předešlými alby vnesl sílu obyčejných písniček, nyní spolu se svými hosty vytvořil většinou takové, na které posluchač snadno zapomene.

Jako balzám na desce působí spolupráce s americkým r’n’b zpěvákem Khalidem v příjemné Beautiful People či kanadským popovým idolem teenagerů Justinem Bieberem v písni I Don’t Care, opravdu povedené, aspirující na jednu z nejsilnějších v letošním roce. Dobrý byl i umělecký kontakt s americkou písničkářkou Yebbou v procítěné a jemné Best Part of Me nebo s americkým popovým borcem Brunem Marsem a countryovým písničkářem Chrisem Stapletonem ve skladbě Blow. Ta na konci alba prozrazuje, jakou moc má zvuk syrové kytary a emoce poslané do písně skrze zajímavou barvu hlasu. Navíc dává celé Sheeranově kolekci šanci upozornit na stylovou pestrost, o kterou by na ní teoreticky mohlo jít.

Lze předpokládat, že nové album je pouze jeho odbočkou na smysluplné hudební cestě, na níž obvykle vkládá do písní duši. Jako prvek zpestření je kolekce No. 6 Collaborations Project přijatelná, jako náznak zpěvákových věcí příštích je bezmála trestuhodná.

Hodnocení: 50 %

Může se vám hodit na Zboží.cz: