Francouzská média potvrzují, že ve frankofonních zemích byla slovenská literatura do nynějška velkou neznámou. Noviny L’Humanité zdůraznily, ze „slovenská literatura stála dlouho ve stínu svých sousedů: českých (Kundera, Havel), maďarských (Péter Esterházy), polských (Witold Gombrowicz) i rakouských (Thomas Bernhard). Nejčtenějším slovenským autorem zůstával díky románu o protiněmeckém odboji Smrt si říká Engelchen Ladislav Mňačko, jehož sté výročí narození jsme si měli v lednu připomenout.“

Ředitelka Literárního informačního centra Miroslava Vallová mluvila ve francouzské televizi optimisticky. Podle ní získává slovenská literatura po rozpadu ČSFR větší prostor a nynější prezentace ve Francii je jen počátkem cesty slovenského písemnictví do světa.

Z bezmála třicítky slovenských titulů vydaných za poslední rok a půl v jazyce Voltairově zaujala monografie historika Michala Kšiňana o Milanu Rastislavu Štefánikovi Muž, ktorý sa zhováral s hviezdami. Ohlasy hovoří jasně: astronom, pilot a důstojník francouzského vojenského letectva Štefánik je pro Francouze francouzsko-slovenským hrdinou první světové války. Hrdinou, který v květnu 1919 při návratu do země, ve které vládli Masaryk s Benešem, zahynul za nevyjasněných okolností při letecké nehodě.

Slovensko se může pochlubit i francouzsky píšící prozaičkou Andreou Salajovou, která publikuje v prestižním nakladatelství Gallimard. Pavla Vilikovského, autora románu Pes na cestě, označila literární revue En attendant Nadeau za „narušitele světa“, renomovaný deník Le Monde pak za „skutečného průkopníka slovenského písemnictví“.

Prozaik a novinář Michal Hvorecký se o úspěšnou prezentaci slovenského hlavního města zasloužil v eseji Bratislava, moja šialená láska. Bratislavu představil Francouzům jako trojjazyčnou, slovensko-rakousko-maďarskou metropoli, která si v maďarštině uchovává svůj latinský název Posonium, Pozsony (čti „požoň“).

Vzývání pojmu „srdce Evropy“ vede v Čechách k tomu, že Praha svou světovost často omezuje na pouhé dvě kultury, českou a německou. Pařížský deník La Croix vidí příkladnou šanci Bratislavy: „Je třeba, aby Bratislava vyprávěla svou historii, své příběhy. Světová metropole Paříž tu může podat pomocnou ruku, aby se Bratislava vymanila ze srdce Evropy a rozptýlila po celém světě.“

Může se vám hodit na Zboží.cz: