Na prvním počinu Tourist History z roku 2010 bylo patrné, že trojice z města Bangor čerpá z indie popu a post punku. Postupně se však do její tvorby více vměstnávaly popové a taneční prvky. Na třetím albu Gameshow (2016) to bylo zjevné, na novince je to charakteristické. Zvukem se formace dostala až do osmdesátých let minulého století a evokuje tehdejší europop.

Deska False Alarm pojí vlivy popu, funku, diskotékové hudby i soulu. Je tedy stylově vcelku barevná a tím pádem svěží. Ona svěžest je samozřejmě dána ve velké míře taneční náladou písní.

Obal albu False Alarm.

Obal albu False Alarm.

FOTO: PIAS

Two Door Cinema Club byla od prvního alba formace bez hvězdné persony. Existovala nenápadně, přitom na sebe výrazně upozornila už debutovou deskou. Sálal z ní týmový duch, který koneckonců umocňuje i novou nahrávku.

V minulosti přicházela s drobnými zvukovými inovacemi, svou tvorbu osvěžovala a posunovala. Nedopřávala si v tom ale významné skoky. Činila tak delikátně a postupně, ctila kontinuitu. Posun v její tvorbě je nejlépe prokazatelný, vyslechne-li posluchač její první a poslední desku. Odkryje to smysl systematické práce formace i její kreativitu.

Album False Alarm působí dobře jako celek. Demonstruje to, co se v kapele aktuálně děje, je zábavné, mejdanové. Pokud ale budeme v jednotlivých písních hledat originalitu či nezapomenutelnost, nedostane se nám jí v takové míře, aby bylo možné nahrávku respektovat jako výraznou.

Pod hravostí zapadla rozhodná melodičnost, která v osmdesátých letech, k nímž se deska zvukem hlásí, hrála prim. Pravda, ve skladbách Nice To See You nebo Dirty Air jsou nápadité motivy, ale na albu nepřevládají. Celkový dojem z celku zastírá jednotlivosti.

Two Door Cinema Club: False Alarm
PIAS, 40:25

Hodnocení: 60 %


Může se vám hodit na Zboží.cz: