V současné době pracujete na dokumentárním filmu o historii kapely. Při té práci jistě vyplouvá na povrch mnoho vzpomínek…

Je jich mnoho. Na filmu pracujeme mimo jiné proto, abychom si některé oživili. Pořád nahráváme rozhovory se členy skupiny, abychom na nic důležitého nezapomněli. Také mluvíme s blízkými lidmi a umělci, kteří se kolem nás od začátku pohybovali. Pořád jsme v podstatě na začátku.

Když jste na konci šedesátých let nahrávali své první album, byli jste podle vašich slov díky předchozím jazzovým koncertům již sebevědomá kapela. Jaké máte ze studia vzpomínky?

Pamatuji si, že nám práce na první desce zabrala šest měsíců. Každý den jsme zkoušeli s producentem Genem Reddem. Hráli jsme mu naše skladby, on je zkombinoval s tím, co bylo blízké jemu, a tak vznikl zvuk Kool & the Gang. Byla to zábava. Už jsme uměli dobře hrát, nebylo třeba se nic učit, jen jsme potřebovali najít vlastní tvář.

Ještě vám nebylo dvacet.

Ale už jsme byli zvyklí makat. Dělali jsme doprovodnou kapelu muzikantům z okruhu Soul Town. Hráli jsme hodně muziky z vydavatelství Motown nebo třeba od Jamese Browna. Před tím, než jsme začali s r&b, hráli jsme soul a jazz.

Kapela vznikla v New Jersey, kam jste se s rodinou přestěhoval z Ohia. Jak velký vliv na vaše hudební směřování mělo přesídlení do Jersey City?

Zásadní. Byli jsme blíž New Yorku, byli jsme v kontaktu s tamější scénou. Ale k hudbě jsme směřovali díky otci už dřív. Kupoval desky, poslouchali jsme doma Milese Davise a Thelonia Monka. Alba Daviesovo Round About Midnight a Time Out od Davea Brubecka jsem poslouchal, když mi bylo snad pět let. Takže hudební semínko bylo zaseto už v Ohiu.

V minulosti jste se vyjádřil, že sedmdesátá léta byla nejlepší doba pro psaní hudby. Proč si to myslíte?

Člověk už měl obrovskou zásobu hudby, ze které mohl čerpat a stavět na ní. Šlo o muziku z doby od dvacátých let po šedesátá. Sedmdesátá léta z toho všeho vycházela, mohla z té historie růst. Kool & the Gang by bez muziky, která vznikla do té doby, neexistovali.

Stále tvoříte, píšete nové písně. V čem je to dnes jiné?

Když jsme v sedmdesátých letech začínali, prostě jsme kombinovali všechno, co tu bylo předtím. Od té doby vzniklo mnoho nového, co nás také ovlivňuje a inspiruje. Hip-hop, elektronika a další. Jsou to nové impulsy. Když člověk není jednostranně zaměřený a poslouchá nové umělce, nechá se jimi přirozeně také ovlivnit. Baví mě se rozhlížet kolem sebe a naslouchat.

Absolvovali jste společná turné s řadou hudebníků. Které pro vás bylo nejpozoruhodnější?

Rád vzpomínám na turné s Van Halen. Spojili jsme na jednom pódiu dva úplně rozdílné žánry a bylo hezké sledovat lidi, kteří podle mě vůbec neznali naše jméno, ale znali naši hudbu. Bylo zajímavé vidět tu proměnu, když si uvědomili, že naše písničky už mnohokrát slyšeli. Moc mě to potěšilo, protože se mi tím potvrdilo, že naše hudba je poměrně univerzální a je známá i fanouškům úplně jiné muziky.

Vaše hudba je opravdu patrně známější než vaše jméno. Je to tak pro vás v pořádku?

Naprosto. Hudba je vždy ta podstatná věc. Vždy jsem se zajímal především o ni. Někdo mě a naši kapelu zná, někdo ne. To je v pořádku. Víc mě uspokojuje vědomí, že lidé znají naše písně. Díky tomu je pak s námi mohou zpívat a tančit.

Zaujal mě jeden váš sociální projekt. V roce 1987 jste během amerického turné odměňovali školáky se vzornou docházkou vstupenkami na koncert. Myslíte, že by něco podobného žáky motivovalo k pilnějšímu studiu i dnes?

Myslím, že na tom pořád něco je. Třeba ne v této konkrétní podobě, ale hudba je jistě pořád pro mladé zdrojem inspirace a motivace.

Jak důležitou roli v tom, že máte jednu kapelu v podstatě na celý život, hraje fakt, že jste ji založil se svým bratrem?

Pro nás dva to je důležité. Narodili jsme se jen rok po sobě a celý život jsme si velmi blízcí. A i se zbytkem kapely jsme v podstatě vyrostli. Známe se od nějakých třinácti let. Všichni jsme jako bratři.

Loni jste byli uvedeni do Songwriters Hall of Fame, Skladatelské síně slávy. Pro vás to bylo po delší době první setkání s Jamesem „J. T.“ Taylorem, se kterým jste zažili roky největší slávy. Otevřela se tím možnost k budoucí spolupráci?

Bylo to fajn, nicméně si myslím, že se i nadále chce věnovat své vlastní kariéře. Ale to nevadí. Je to skvělý zpěvák, ale my jsme byli Kool & the Gang už před jeho příchodem. A jsme Kool & the Gang i nadále.

Naposledy jste vydali studiové album Kool for the Holidays v roce 2013. Kdy se fanoušci dočkají nového?

Na přelomu let 2019 a 2020 plánujeme vydat rozsáhlý set nové hudby i starších skladeb. Tam bude od všeho trochu.

Může se vám hodit na Seznamu: