Článek
K zobrazení podstaty univerza využívá všech běžných, ale i netradičních výtvarných technik. Jeho obrazy vznikají jako kvaše, akryly, akryly s šelakem či s přírodní pryskyřicí. Zároveň se hodně zabývá věčnou kontradikcí mezi světlem a tmou coby alegorií dobra a zla. Ve výstavním prostoru bývalé kaple, která se vertikálně vztahuje k obloze a ke hvězdám, se planety na prezentovaných obrazech seskupují do svébytného mikrokosmu, jenž se v galerii uzavírá sám do sebe. Ovšem teprve v momentě, kdy vstoupí člověk do interiéru stavby, stává se součástí většího celku – vesmíru, makrokosmu a celého veškerenstva.
Tulák po hvězdách
Nicméně pouze na tu dobu, dokud zůstává uvnitř. Malíř ho totiž prostřednictvím obrazů zapojuje do interního dění. Jedinec se stává tulákem po hvězdách a poutníkem od planety k planetě. Názvy Radium, Helios Negativ nebo Neufundland II znějí exoticky a zároveň tajemně, až neuchopitelně. Stejně jako Mattnerovy obrazy.
Kontrast černé a bílé, případně černé a žluté či rudé, vytváří na dílech zvláštní rozčilující napětí. Některé práce připomínají mlžně zastřené měsíční krajiny ve vzdálených galaxiích. Dýchají z nich chlad a syrová odtažitost.
Tam, kde tvůrce použil více barev, jsou zobrazovaná témata přece jen vizuálně přístupnější. Žluté, až zlatavé kotouče se propadají do černého a hlavně hlubokého vesmíru. Některé obrazy evokují mytické vize konce světa starých aztéckých šamanů a astronomů.
Jakob Mattner se prostřednictvím své tvorby představuje jako pozorný Keplerův a Koperníkův žák. Přemýšlí o pohybech nebeských těles a touží umělecky ztvárnit tajemství vesmíru.
Může se vám hodit na Seznamu: