V září jste vydali druhé album For Ever. Jaký z něj máte pocit?

Máme z něj velkou radost. Byla to dlouhá cesta a je úleva, že je hotové a my jsme opět na turné. Je velmi emocionální a na koncertech je fantastické sledovat, že lidi baví jeho energie. Prožíváme dobré časy.

Na začátku práce na druhé desce jste se prý cítili trochu v pasti kvůli úspěchu debutu. Prožíval jste autorský blok. Proč pro vás bylo tak obtížné na první album navázat?

Myslím, že jsem potřeboval počkat na správnou chvíli, abych měl o čem psát. Píseň se dá napsat každý den, ale někdy trvá, než máte uvnitř pocit, že píšete o něčem důležitém.

Svazovala vás i očekávání, která byla?

Jen naše vlastní. Sami jsme se snažili dotlačit se k ještě lepšímu albu, než bylo to první. To je logický cíl, člověk chce pokaždé udělat tu nejlepší nahrávku. Ale nakonec si stejně uvědomíte, že je hlavně důležité, aby nás to bavilo.

V rozhovorech mluvíte o tvorbě jako o léčebném procesu. Pomohla vám nějak práce na nové desce?

Ano, pro mě to bylo velmi léčivé. Naučil jsem se lépe pracovat s vlastními emocemi. Ty písně jsou pro mě jako deník. Jiní lidé si píšou do notýsku, já píšu písně. Pomáhá to od jakékoli bolesti, ať už vás trápí láska, nebo cokoli jiného. Je dobré s tím pracovat.

Spolupracovali jste s producentem, jenž si říká Inflo. V poslední době produkoval například album Love & Hate Michaela Kiwanuky. Jak vaši hudbu ovlivnil?

Byl do práce velmi zapálený, ale zároveň nás nechal pracovat tak, jak jsme si přáli. Nechal věci, ať se dějí. Je typ producenta, který nechá umělce experimentovat.

Jungle existují pět roků. Jaké byly?

Mám hlavně radost, že se z nás během nich stala rodina. Jsem vděčný za lidi, se kterými hraji, vzájemně se podporujeme a rozumíme si. Mám radost, že nás čekají další koncerty k novému albu, v létě festivaly, a pak se uvidí, co všechno dalšího.