Hlavní obsah

RECENZE: Studená válka je silná love story z poválečných dějin

Právo, Věra Míšková

Cenu za nejlepší režii si z letošního festivalu v Cannes odvezl Polák Pawel Pawlikowski, laureát Oscara za předchozí film Ida. Stejně jako pro Idu i pro Studenou válku zvolil černobílou barvu a stejně jako v ní se vrací do minulosti, jen o něco méně vzdálené. Do českých kin jde tento uhrančivý snímek, plný skvělé hudby, bezprostředně po skončení karlovarského festivalu v rámci akce Vary ve vašem kině.

Foto: Aerofilms

Tomasz Kot a Joanna Kuligová

Článek

Wiktor je hudební skladatel a sbormistr, který se setkává se svou osudovou láskou Zulou poprvé v roce 1949 na konkurzu do folklorního souboru, který on spoluzakládá a postupně z něj vybuduje nejznámější polský soubor tohoto typu.

Dívka, okouzlující svým šarmem i lehkou drzostí, ho uchvátí, a než skončí soustředění před prvním vystoupením, je z toho láska jako trám. Soubor vzkvétá, Zula se stává jeho hvězdou, ale Wiktor začíná pociťovat sílící stalinský režim, který jeho hudbě nepřeje.

Jejich láska dostává vážnou trhlinu, když se Wiktor rozhodne emigrovat, protože je nad jeho síly vkládat do repertoáru národních písní ty budovatelské a emigraci vidí jako jediné řešení. Ne tak Zula, jež se díky souboru, který režim naopak podporuje a využívá, dostává i do světa a v Polsku jí vlastně nic nechybí. Jen Wiktor...

Následující léta, která Zula a Wiktor ve výborném podání Joanny Kuligové a Tomasze Kota prožívají spolu i odděleně na obou stranách železné opony, jsou mimořádně poctivým obrazem rozděleného světa, v němž dva milující se lidé nemohou být šťastni spolu – a bez sebe už vůbec ne. Wiktor je spokojený v Paříži, kde může svobodně tvořit, ale Zule tam nezbude než dráha barové zpěvačky. On je světoběžník, ona silně spjatá s domovinou. V Polsku je ona na výsluní, on zavržený emigrant.

Pawlikowski jejich osud ani postoje nehodnotí, jen s mimořádnou schopností přenosu emocí sleduje. A znovu potvrzuje, že je jedním z nejtalentovanějších filmařů současné evropské kinematografie. Dokáže vyprávět obrazem, který je v jeho podání nesrovnatelně výmluvnější než všechno, co je a může být k tématu řečeno. Všechna místa jejich setkání mají svou osobitou atmosféru a láska je tu nad jiné výmluvným svědkem dějin.

Až neuvěřitelně působí hudba: člověk nemusí mít žádný vztah k folklóru, ale to, jak s ním režisér s herci, tanečníky a hudebníky pracuje, ho musí strhnout, tak dokonale vyjadřuje náladu a podporuje děj. A totéž platí i o jazzu.

Studená válka, kterou Pawlikowski napsal a natočil na motivy životního příběhu svých rodičů, je velmi silnou love story a zároveň asi nejpravdivějším, s kombinací odstupu i zaujetí natočeným filmem na téma poválečných dějin.

Studená válka

Polsko/Francie/Velká Británie 2018, 98 min. Režie: Pawel Pawlikowski, hrají: Joanna Kuligová, Tomasz Kot, Agata Kulesza, Borys Szyc a další

Celkové hodnocení 95 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám