Totéž platí o jeho romanetu Utrpení knížete Sternenhocha, díle fantaskně groteskním, vzpírajícím se jakémukoli realistickému uchopení. Jak také věrohodně zobrazit soulož s mrtvou ženou či novorozeně roztříštěné o otcovu hlavu?

Opera je ale výsostně stylizované umění, jež za svou více než čtyřsetletou existenci už zvládlo leccos. A tak si poradilo i se Sternenhochem, s jeho expresivní obscénností i výlučnou filozofií.

Klíma si ovšem musel počkat na skladatele Ivana Achera, který mu skvěle rozumí a je s to přenést jeho ducha do velkooperní tragigrotesky, přitom velmi úsporným způsobem. Jeho hudební jazyk vychází z opery, umí napsat dokonalou kantilénu, nebojí se patosu ani extáze, zároveň jeho hudba svou prostotou připomíná glassovský minimalismus, nad nímž se klene křišťálová melodie. A do toho vnímáme názvuky etna, jazzu, líbivé filmové hudby i kabaretu.

Titulní postavu Sternenhocha skvěle zvládl Sergej Kostov.

Titulní postavu Sternenhocha skvěle zvládl Sergej Kostov.

FOTO: Patrik Borecký

Bizarním spojením citery, kontrafagotu, houslí, violy, samplingu a elektroniky dosahuje Acher barevných kombinací, navíc přefiltrovaných zvukovým designem včetně hlasu a zpěvu na mikroporty.

Svůj význam má i použití esperanta, jež evokuje operní italštinu a zbavuje dění na scéně realistických parametrů. Sporné je ale v tomto případě využití titulkovacího zařízení, které divákův pohled odvádí od dění na scéně. Stručný obsah v programu by posloužil lépe.

Výborným partnerem Acherově opeře je jak zkušený dirigent Petr Kofroň, tak i režisér Michal Dočekal s reprezentativním týmem spolupracovníků. Bez zbytečně opulentního mobiliáře vytváří atraktivní podívanou, založenou na dokonalé pohybové práci herců i tanečníků, groteskním herectví, fantaskních kostýmech, nápaditém svícení a scénických prvcích tvořících propracovaný výtvarně-dramatický celek.

Všichni protagonisté, taneční chór i hudebníci odvádějí vysoce profesionální výkony. Sergej Kostov je jedinečným Sternenhochem, jeho hlas plynule přechází z vysokého kontratenoru do běžné tenorové polohy a se svým tanečním alter egem v podobě skvělého Jana Kodeta tvoří pitoreskní dvojici. Vanda Šípová uplatní v Helze naplno jak svůj suverénní koloraturní soprán, tak i démonickou ženskost.

Vynikající je čarodějnice Kuhmist v podání Terezy Marečkové, jež kromě zpěvu zvládne i hru na housle a violu a postavu ozvláštní permanentní plíživou potměšilostí. V menších rolích Otce a Poety/Milence odvádějí přesné a do celku zapadající výkony Luděk Vele a Jiří Hájek.

Sternenhoch jistě nebude podívanou pro každého, jenže ani Klíma není menu pro všechny. Také není jasné, zda se ti, kteří neznají autora ani román, dokážou s inscenací porovnat. V každém případě ale má Opera Národního divadla zásluhu na vzniku pozoruhodné moderní opery se vším všudy.

Ivan Acher: Sternenhoch

Libreto Ivan Acher, překlad do esperanta Miroslav Malovec, dirigent Petr Kofroň, režie Michal Dočekal, choreografie Lenka Vagnerová, scéna Marek Cpin. Světová premiéra 7. dubna na Nové scéně ND Praha, psáno z první reprízy 8. dubna

Hodnocení 90%