Hlavní obsah

Ida Kelarová: Pracujeme s otevřeností a tvárností romských dětí

Právo, Jaroslav Špulák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Album Hej Romale, pod kterým je podepsaný dětský romský sbor Čhavorenge, je výsledkem společného projektu České filharmonie a Idy Kelarové na podporu romských dětí z českých a slovenských osad, ghett a sociálně vyloučených lokalit.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ida Kelarová pracuje s romskými dětmi řadu let.

Článek

V první studiové nahrávce Čhavorenge řídí Českou filharmonii Marko Ivanović. Mezi hosty jsou akordeonista Lelo Nika, houslista Ivan Herák, klavírista Ondrej Krajňák a na kytaru hraje autor písní Desiderius Dužda.

Album se začalo nahrávat loni v srpnu. Obsahuje dvanáct zpívaných skladeb převážně z autorské dílny Desideria Duždy, které doplňují tradiční romské písně. Vyzařuje z nich energie, která je v tom nejlepším smyslu slova nakažlivá.

Sbor Čhavorenge vznikl před sedmi lety, ale cesta k němu byla dlouhá a trnitá. „Patnáct let jsem žila v zahraničí, ve Walesu, v Dánsku, Norsku, potom jsem se vrátila do Walesu a v první polovině devadesátých let do Čech,“ řekla Právu Kelarová.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ida Kelarová prožila kus života v zahraničí.

„Po návratu domů jsem se vyděsila. Viděla jsem v ulicích plakáty, na kterých byly nápisy útočící na Romy. Nic takového tu za komunistů nebylo. Začala jsem pátrat po tom, co se to děje. Jsem typ člověka, který musí věcem porozumět, musí znát souvislosti a pohnutky,“ vypráví Kelarová.

Na té cestě potkala svého budoucího manžela Desideria Duždu. Společně začali hrát a hledat k sobě další muzikanty. Zamířili též do romských osad u nás i na Slovensku.

„Táta byl Rom a máma pocházela ze Slovácka. Vyrůstala jsem v Horních Salibách na Slovensku, odkud byl táta, v ulici, které se neřeklo jinak než cikánská. Táta ale neustále zapíral, že je Rom, i když to na jeho chování, přístupu k životu i muzikálnosti bylo znát. Dodnes mám na dětství nejkrásnější vzpomínky a táta byl pro mě obrovský vzor. Romové mě hodně naučili a já z toho doteď čerpám,“ pokračuje Kelarová.

Neúspěšný konkurz

Brzy přišla na to, že spoustě Romů chybí vzdělání, nejsou uvědomělí, což pak vzájemné soužití ve společnosti, která je zase plná předsudků, komplikuje. Uvědomila si, že ne všichni jsou jako její otec a jeho rodina.

„Při návštěvách romských osad jsem se postupem času začala více bavit s dětmi a brzy jsem pochopila, že ony jsou naděje. Udělala jsem první konkurz do pěveckého sboru, ale na ten nikdo nepřišel. Všichni Romové přitom stáli kolem místnosti, kde měl být, a čekali, co bude,“ vzpomíná s úsměvem.

Foto: Supraphon - Petra Hajská

Soubor Čhavorenge.

Z Duždou tedy založili neromský sbor z lidí, kteří si jako zpěváci nikdy moc nevěřili. Po sedmi letech z toho byl prestižní projekt, při jehož koncertech diváci vstávali ze sedadel. Chuť pracovat s dětmi jí ale zůstala, a tak když éra sboru skončila, dohodla si v Hradci Králové s tamní filharmonií koncert s novým, dosud neexistujícím dětským romským sborem.

„Měli jsme termín, podepsanou smlouvu, ale neexistoval sbor. Dávali jsme ho dohromady a já přitom málem dostala infarkt, protože to nebyla žádná legrace. Někteří Romové mě navíc začali obviňovat z toho, že budu vydělávat milióny na jejich dětech, a tak je přestali pouštět na zkoušky. Nakonec to ale dopadlo a koncert byl úžasný. 12. května 2011 to bylo první vystoupení Čhavorenge,“ vypráví dál Kelarová.

Potom přišly další koncerty s českými i moravskými orchestry, sbor se rozjel vystupovat do zahraničí a koncertoval i na letních dětských táborech Romano drom, které Kelarová pořádá na různých místech již zhruba dvacet let.

Příchod k České filharmonii

Spolupráce Čhavorenge s Českou filharmonií začala před pěti lety. „Petr Kadlec, šéf filharmonických vzdělávacích programů, přišel s nápadem, aby do Rudolfina mohly přicházet i děti rodičů, kteří si to z finančních důvodů nemohou dovolit. Přijel za mnou na Vysočinu, kde žiju, a nabídl mi spolupráci. Já ho pozvala na tábor Romano drom a on dorazil rovnou s Českou filharmonií,“ prozrazuje s úsměvem Kelarová.

Dva rozdílné světy se tenkrát spojily, romské děti i členové České filharmonie se vzájemně obohatili a od té doby společně vystupují. Vznikl o tom dokumentární film O čo ide Idě a album Hej Romale je toho dosavadním vrcholem.

Foto: Milan Malíček, Právo

Čhavorenge koncertuje i ve světě.

„Když byl na světě ještě můj táta, Romové hráli a zpívali tři dny a tři noci. To už dnes není. Mnozí nemají co jíst, a tak nástroje dávno prodali. Jejich děti už nemají přirozený talent a muzikálnost, jak se vždy říkalo. Nemají ani sny, mnozí vůbec nevědí, co je to mít sen. Jsou ale nesmírně otevřené, tvárné, a s těmi vlastnostmi u nich pracujeme,“ vysvětluje Kelarová.

V květnu čeká Čhavorenge spolupráce s tamními neromskými zpěváky na koncertech ve Varnsdorfu a Rumburku. Letní Romano drom se letos odehraje v Rumunsku, kde budou děti poznávat tamní komunity a jejich kulturu. Dva velké koncerty se uskuteční v nejkrásnějším bukurešťském sále Athenaeu a ve městě Sinaia v rámci festivalu pojmenovaného po Georgi Eneskovi. Na podzim je v plánu turné na Slovensku, v jednání jsou koncerty v Rakousku a severoirském Belfastu.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Výběr článků

Načítám