Článek
Proč jste si vybral pro svůj debut právě Klímovo romaneto?
Už v mládí jsem zažil s Klímou iniciační zážitek, vzal jsem si ho na Divou Máří, kde jsem vždycky v jeskyni přespal a pak jsem vyrazil přes Jizerky dál. Ale už jsem nikam na žádný výlet nevyrazil, protože jsem celý víkend četl Sternenhocha.
A jak jsem chodil po horách a vymýšlel své věci, tam mám skoro všechno v tempu 90 BPM, protože hlavní témata jsou v rytmu chůze. Za té chůze jsem vygeneroval to první zpívací téma.
Jak je opera pojatá hudebně?
Opravdu to myslíme vážně s velkou operou. Velkým operním stylem zpíváme esperantem, které zní velkoitalsky, celou první půlku, když ještě Sternenhoch je zdráv. Pak se to zlomí, začínáme užívat i industriální témbry.
Pro ty velikášský věci jsme udělali nahrávku orchestru s kluky z torza Agonu a z interpretů, co to budou hrát naživo. Je tam šest smyčců, aby to znělo hutně, pak je tam kontrafagot, který hraje i naživo, a citera. Je to dobový nástroj, tak jsem si dovolil pozvat svýho kamaráda Michala Müllera z Varnsdorfu, který mě s citerou seznámil, ukázal mi, co může taková citera udělat za krásnou věc.
V jakém je opera obsazení?
Je tam Helga, to je soprán, to je Vanda Šípová. Její témbr je skvělý a nenahraditelný a vizáž pro Helgu má taky. Pak je tam Sternenhoch, to je tenor a kontratenor. Toho jsme strašně dlouho sháněli, aby to v první půlce byl hrdinský tenor ruského nebo italského typu a dokázal plynule a dynamicky přejít do kontratenoru. Bylo to fakt těžký. Měli jsme tady Italy a Poláky a všechny jsme museli odeslat zpátky domů.
Ivan Acher při zkoušce na Utrpení knížete Sternenhocha v Divadle Komedie, kde pracoval na zvuku a projekcích
Koho jste pro něj vybrali?
Nakonec stopem přijel do Liberce, do liberecký opery, sborista Sergej Kostov, se kterým nikdo nepočítal. Když slyšeli, jak zpívá, tak mu dali sboristu s povinností sóla. Když jsme se byl podívat v Liberci na Vandu, jestli dokáže utáhnout velikou věc, jako je Rigoletto, abych si byl jistý, že roli zvládne, vzpomněl jsem si v září, když už všichni ti kombinovaní tenoři a kontratenoři odešli, na Sergeje a udělal jsem Vandě šipku na mobilu, kdo to je, aby mi ho pozvala do baru. A ona řekla: „Toho?“ Já jsem odpověděl: „Jo toho, protože když měl tři sekundy svého sóla ve sboru, tak vás všechny vyžehlil.“
Sešli jsme se ve zkušebně, on odzpíval hrdinský a parodický věci, námluvy, jak zmlátí fotra, a pak jsme přišli k fázi, kdy dostane dítětem do hlavy, probudí se a začne zpívat kontratenorem. On to celé odzpíval úplně perfektně. Tak jsem říkal: „Sergeji, děkuju. A nešel bys se mnou do Prahy?“ A on se začal hrozně křižovat, že ne, že neumí ani česky ani anglicky a že teprve přijel a má angažmá v Liberci a to je jeho kariéra. Ale teďka mu vyrostl kohoutek, protože tady obstál. To je opravdu zpěvák, který má smysl pro rytmus a pro barvu melodie a pro barvu tónu.
Sternenhoch a Helga
A vedlejší role ztvární kdo?
Tereza Marečková je čarodějka Kuhmist. To je alt, ale ona je pitvořivá, má tam všechny polohy i takový ty bizarní. Znal jsem ji, jak jsme dělali na Provázku Lehman Brothers (Dynastie), což je skvělá věc. Tam jsem poprvé viděl, jak někdo takto mladý umí ladit a jak je šikovný a krásně zpívá a hraje na housle a na violu. Kouzlí prasklým smyčcem a všechno to má pod kontrolou.
Pak je tam Jirka Hájek, který dělá milence Helgy, ukradne ji Sternenhochovi, dál tam zpívá Luděk Velle jejího fotra. Luďka znám od dětství, protože od sebe bydlíme asi dva kilometry pod Grabštejnem a věděl jsem o něm, jaký je, že to bude perfektní řimbaba bas.
Vypravěč je psaný pro Petra Kofroně jako pro dirigenta, ale půjde z nahrávky. Kdyby to začal říkat v esperantu a ztratil se v partituře, tak jsme v řiti. Petr nám tam za to slíbil, že bude tancovat mazurku satanskou.