Článek
Ready Player One se odehrává v depresivní budoucnosti, kde všichni bydlí v ošklivých karavanech a z nějakého důvodu si je staví na sebe do věží. Jejich realita je tak odporná, že tráví čas ve virtuálním světě hry Oasis. Vítězstvím v této hře lze získat celou Oasis, na níž je lidstvo závislé, a stát se nejbohatším a nejmocnějším na světě.
Chudý chlapec Wade Watts (Tye Sheridan) se o to pokouší, ale samozřejmě se vynoří také zlá korporace v rukou Sorrenta (Ben Mendelsohn), který nemá rád pop-kulturu a chce ji pouze monetizovat.
Únavně schématický příběh Spielberg nadupal vrstvou klišé a absurdit do té míry, že je to i na hollywoodské poměry moc. Hrozivě se opakuje, už se ani nesnaží předstírat nějakou originalitu. Hlavní hrdina, který zachrání svět, je pochopitelně šikanovaný sirotek bydlící se zlým otčímem a tetou. Je nesmělý, bojí se holek a paří počítačové hry. Ale někde ve virtuální realitě na něj, jak už to tak bývá, čeká holka (Olivia Cooková), která také paří a také má komplexy (mateřské znamínko na obličeji). Bydlí v kolonii rebelů (vždy tam musí být nějací rebelové) a postupně se do našeho nerda určitě zamiluje.
Olivia Cooková
Tye Sheridan
Mezitím Wade bojuje v Oasis. Jezdí v čemsi, co připomíná batmobil, a vyhýbá se tyranosaurům, King Kongům a všemožným příšerám. Spousta narážek na retro-pop-kulturu, hry z 80. let a film Shining (Osvícení) vzbuzuje otázku, pro koho Spielberg točil? Zdá se, že pro lidi zhruba mezi 25-45 lety, ale snímek zároveň působí jako produkt pro šestileté. Chybí inteligentní humor, sex, reálné vztahy lidí. Co nechybí, je přemíra efektů, zcela nezajímavý scénář, nudné postavy bez hloubky a přitroublé romantické náznaky.
To vše dělá z Ready Player One docela těžko stravitelnou 140minutovou digitální pošetilost. Přesto ve filmu zazní i jedna rozumná věta, přímo od zakladatele Oasis Hallidaye: Přestaň si hrát na počítači, najdi si kamarády a hlavně holku.