Hlavní obsah

Básník Michal Brzák: Čeština je poklad

Právo, Jaroslav Špulák

Nová kniha básní Michala Brzáka se jmenuje Situace. Jde o výbor z jeho předchozích osmi sbírek, který je doplněn novými básněmi. Křest proběhne 16. března v pražské vinotéce Vinocool. Brzák, který se narodil v roce 1963 v Praze, odpověděl Právu na několik otázek.

Foto: archiv Michala Brzáka

Michal Brzák

Článek

Kdy jste začal psát básně?

V šuplíku jsem měl vždy pár pokusů, řekněme od vojny. V roce 1992 jsem dokonce vydal strojopisnou minisbírku několika básní jako reakci na tvorbu mého kamaráda, který měl zrovna období dada.

Ale vše začalo až v roce 2010, kdy jsem napsal báseň Dnes se mi chce, která je i ve sbírce Situace. Byla to reakce na určitou situaci s jistou osobou. Od té doby píši zejména o situacích.

Které básníky či textaře máte rád?

Velmi si vážím našich dvou velkých romantiků, Karla Hynka Máchy a Karla Jaromíra Erbena. Máchův cit pro rytmus verše je obdivuhodný. Rád čtu Nezvala a Kainara, to jsou studny inspirace a radosti z dokonalých básní.

Ale výčet básníků by byl dlouhý. Vypíchnout musím Daniila Charmse, na toho se v několika svých básních vysloveně odkazuji.

Z textařů jsem byl vždycky okouzlen Pavlem Vrbou, texty pro Blue Effect či Synkopy jsou vynikající. Z punkových textařů samozřejmě Fanánek ze Tří sester a Haubert z Visacího zámku, to je první liga.

Jste spoluautorem knihy o skupině Vitacit, psal jste články o kapelách a dělal rozhovory s muzikanty. Ovlivnil nějak hudební svět vaši tvorbu?

Ano, hudba mě ovlivňuje v mnoha směrech. Přeložené texty Pink Floyd z alb Animals a The Wall jsme jako mladí hltali. Pak přišli Kainar a album Kuře v hodinkách, to je dodnes událost. A Petr Spálený, velice zajímavý textař, nebo poezie Karla Kryla ve své až lapidární přímočarosti.

Občas se pokouším najít svůj vlastní text na nějakou výraznou píseň. Ve sbírce Situace jsem otextoval například skladby kapel The Damned, Toy Dolls, P. I. L. či Misfits, ale tyto básně objeví jen velice pozorný čtenář. Nedávno jsem nabídl spolupráci Ivanu Kralovi, ale zatím se neozval.

Česká heavymetalová scéna druhé poloviny osmdesátých let mě ovlivnila zásadně, s hudbou kapel Vitacit, Merlin, Törr a dalších jsme zažili jako mladí neopakovatelné chvíle. Energie z hudby byla asi důležitější než sdělení textů písní. Byly samozřejmě i výjimky.

Situace je sbírka, ve které jsou jak vaše starší básně, tak nové. Cítíte jako autor, že je mezi nimi v něčem nějaký rozdíl?

Necítím. Myslím si, že rozdíl mezi básní z roku 2010 a 2018 je nepostřehnutelný. V každém období čtenář nalezne pár silných básní a pár obyčejných říkanek. Výhoda tvorby je ta, že se každému líbí něco trochu jiného. Základ je, aby se líbilo alespoň něco.

Patříte k autorům, kteří ctí krásu českého jazyka, anebo ho naopak rád ohýbáte?

Rád si zaexperimentuji. Mám například verš Z jalové krávy tele vytáhlitelé, ze všednosti vykupitelé… Neologismům se nebráním, ale čeština jako jazyk pro básníky – to je poklad.

Napsal jste už svou takzvaně největší báseň?

Myslím, že ano. Jmenuje se V lázni a je ve sbírce Situace. Doufám, že ještě nějaké podobné přijdou.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Výběr článků

Načítám