Hlavní obsah

O cestách umělců do Sovětského Ruska

Právo, František Cinger

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Celých 872 stran má sborník Cesty do utopie (Prostor, 1197 Kč), který s podtitulem Sovětské Rusko ve svědectví meziválečných československých intelektuálů připravily rusistky Kateřina Šimová a Daniela Kolenovská s historikem Milanem Drápalou. Už věnování „Johance, aby věděla, že svět nikdy není černobílý“ ukazuje, že jim nešlo o soud, ale o připomenutí názorů lidí, kteří zemi navštívili.

Foto: nakladatelství Prostor

Obal knižní novinky.

Článek

Cenné jsou úvodní studie věnované vztahu sovětské diplomacie k západním intelektuálům a setkávání českých a sovětských umělců. Zdůrazněné jsou akty mezinárodní politiky, kdy se odpor západních zemí či přímo jejich podíl na intervenci v rozvráceném Rusku změnil zvláště po podepsání sovětskopolské mírové smlouvy v roce 1921. A na konferenci v Janově se poprvé představil nový stát vedený komunistickou stranou bolševiků.

V knize je i nekritická oslava Bohumíra Šmerala a Ivana Olbrachta a polemika Jaromíra Nečase s jejich pohledem, opřená i o vlastní zkušenost. S odstupem let se dostává prostor pro široce pojatou reflexi meziválečné doby.

Dnes je naprosto zřejmé, kdo z lidí jako Julius Fučík, Václav Tille, Josef Kopta, František Klátil, Adolf Hoffmeister, Ferdinand Peroutka, Jan Werich, Jaromír Krejcar, Václav Špála nebo Marie Majerová měl ostřejší zrak, kritický odstup či brýle ideologicky zabarvené do růžova. Kniha přináší seriózní pohled na etapu kulturního a politického života, který z našich dějin nelze vymazat.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám