Článek
Zlověstná atmosféra některých scén vykouzlená kamerou i působivou hudbou Jamese Newtona Howarda převyšuje samotný příběh Rudé volavky, který zavání banalitou. Téměř vše natočili poctiví řemeslníci nesmírně elegantně a jistě i za velké peníze, ale divák dění na plátně tak úplně nevěří.
Dominika je asi 25letá moskevská baletka, která udělala závratnou kariéru, dobyla samotný Balšoj. Po úraze, který zosnuje zhrzená kolegyně (to je ještě ta uvěřitelná část), se ocitne bez práce a ve finančních potížích.
Dívka jen tak mimochodem zmasakruje kolegyni i jejího milence a pak už se dostáváme k hlavnímu ději. Mafiánský KGB strýček Dominice nedá peníze, jak by se dalo čekat, místo toho jí zničí život tím, že ji pošle do tréninkového centra pro agenty. Motivace tohoto jednání není jasná. Nenávidí vlastní neteř?
Zvrácenost tajné školy dosahuje značné absurdity, jako by film až žánrově přecházel do komiksu. Místní ředitelka vypadá jako naprostá psychopatka a nutí budoucí agentku, aby před celou třídou souložila, což Dominika pochopitelně nechce. I další děj je plný úchylného násilí, tu a tam okořeněného náznakem incestu, ale hlavně plný nepravděpodobných zvratů.
Primabalerina ve spárech KGB
Na postavě Dominiky je (kromě toho, že se pořád svléká) zajímavé hlavně to, že nevíme, na čí straně stojí. Zůstane věrná slovanskému dubisku, nebo se zamiluje do nepřátelského agenta? Ale není tohle nakonec zase klišé ze starých agentských příběhů?
Rusko v Bratislavě
Vážným problémem filmu je také neautenticita. Nejasná je už samotná doba děje – vše se má odehrávat v současnosti, ale používají tam diskety jako v devadesátých letech.
Navíc má být Rudá volavka o Rusech, jenže vypadá velmi nerusky. Není divu, když štáb vůbec v Rusku nebyl. Natáčelo se v Budapešti a v Bratislavě! Chybí tu detaily skutečného ruského života, a tak snímek vyvolává spíše pocit, že Američani si hrají na Rusko. Jedna z vedlejších postav (Američanka) třeba cítí potřebu sdělit moudro, že všechny Rusky jsou „strašně sexy“ (další nesmysl a klišé).
Nepotěší ani to, že ruské postavy mluví anglicky, ale dalo by se to odpustit, kdyby nedošlo na další podivnosti. Chovají se totiž extrémně neemotivně. Nepláčou, nesmějí se, nezpívají, nejedí bliny ani pirožky. A za 136 minut filmu se nikdo z Rusů neopije vodkou.