Problém tkví v tom, že u hudby se rozlišuje zvuková nahrávka a samotná skladba. Nejde o nic, co by si právníci teď vymysleli, i na hudebních cenách se tradičně mluví o ocenění nahrávky nebo skladby. Nahrávku většinou vlastní hudební label, práva na samotnou skladbu však mívá autor a vydavatel.

Spotify sice získalo práva od labelů, ale to nestačí. Pokud autoři a vydavatelé vyhrají soud, mohou si slušně „namastit kapsy”. Spotify má asi 60 miliónů předplatitelů, a jde tak o obrovské zisky.

Minulý rok Spotify souhlasilo se zaplacením 43 miliónů dolarů několika autorům (např. David Lowery a Melissa Ferrick), ale část z nich s částkou pořád nesouhlasí, třeba Bob Gaudio z kdysi slavné skupiny Frankie Valli and the Four Seasons a právě zmíněný Wixen. Ten zastupuje také Toma Morella (Rage Against the Machine), Dana Auerbacha (Black Keys) či Donalda Fagena (Steely Dan) a další. Mnozí z nich se už loni vyjádřili proti dohodě o 43 miliónech. Je ovšem sporné, jestli Wixen může takto jednat za všechny umělce.

Spor je součástí širšího problému, který trápí hudební svět už mnoho let. Nedaří se najít model, jak by internetové firmy měly platit autorům za jejich hudbu. Obecně se ví, že dávají autorům velmi málo peněz, a ti čas od času hlasitě zaprotestují. Dohody zjevně nelze dosáhnout, takže to v USA pravidelně končívá soudními spory. Česka se ale příliš netýkají, jakékoliv pokusy zprovoznit u nás českou placenou hudební službu vždy skončily krachem.