Vaše nové album Raised Under Grey Skies vyšlo na začátku října. Co se po jeho vydání změnilo?

Je krásné, že už lidé na koncertech znají texty většiny písní. Ale jinak to příliš nevnímám. Britské turné teď pokračuje v dalších evropských zemích a já se každý den probouzím v autobuse na jiném místě. Jsem dost zaneprázdněný. Nicméně už začínám vnímat, že si lidé k mým písním tvoří vztah. Přicházejí ke mně první příběhy o tom, co pro ně znamenají. Mám pocit, že jsem deskou prolomil ledy, a teď mě zajímá, co bude dál. Neumím si užívat přítomný okamžik. Pořád přemýšlím o budoucnosti. Už jsem myšlenkami u druhé desky.

Na albu je třináct písní. Kdy vznikly?

Některé jsem napsal letos, ale jsou na něm i starší. Když jsme nahrávali, několikrát už se zdálo, že je deska hotová, a já dopsal další písně. A protože jsem měl pocit, že se jako autor stále vyvíjím a daří se mi lépe předat příběh, který chci vyprávět, nutil jsem vydavatelství, abychom je také zařadili. Čím dál tím víc jsem se snažil texty zjednodušovat, aby mi každý rozuměl. Na desce jsou nakonec texty, které jsou velmi intenzivní a komplikované, i písně jako Passport Home, která je prostá.

To je něco, na co se chci soustředit. Chci oslovit každého, nejen ty, kteří se rádi noří do významu slov. Příběh písně a výraz jsou pro mě nejdůležitější. Co se týká stylu, nepřistupuju ke skládání cíleně. Hudba vyplyne. A myslím, že se bude proměňovat, protože ji vnímám jako hračku. Můžu si s ní hrát a občas ji třeba vyměním za jinou.

Které písně se dotýkají pro vás nejsilnějších témat?

We Were Raised Under Grey Skies je o mém mládí. Zpívám v ní o své matce. Vyrůstal jsem bez ní. Má pro mě něco společného s hudbou – ani jednoho se nemohu dotknout, ale obojí mohu cítit. I když píšu o bolestných tématech, vždy se snažím nalézt naději a světlo.

Beneath The Streetlights And The Moon je zase o rozchodu s matkou mého syna. Myslel jsem si tehdy, že to docela zvládám. Napsal jsem tu píseň, a když jsem ji pak poslouchal, úplně mě to ničilo. Všechno se mi vrátilo, nějakou dobu pro mě bylo těžké ji slyšet. Snažil jsem se být v písních co nejupřímnější. Věděl jsem, že když je uslyší lidé, o nichž jsou, poznají, že zpívám o nich. Trochu mě to děsilo, ale snažím se zbavovat strachu.

Z rozhovorů s vámi jsem pochopila, že vás narození syna inspirovalo k tomu, abyste svou hudební kariéru začal brát vážněji. Je to tak?

Dítě změní vaši pracovní morálku. Člověk se rychle naučí daleko lépe zacházet s časem a soustředit se na práci. Vždycky už budu dávat do vystoupení víc energie, protože když už nejsem kvůli koncertům doma, musí stát za to.

Ale k umění jsem měl vztah od dětství. Vyrůstal jsem v rodině malíře a všichni z naší rodiny jsou kreativní. Vždy jsme se hodně bavili o tvorbě a jejím vztahu k duchovnu. Když se mi narodil syn, jenom jsem změnil přístup.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: