Bruno Ferrari: Písně posvěcené hlasem amazonské liány

Jako Bruno Ferrari nedávno vydal páté sólové album. Jmenuje se Ayahuascero a původně nebylo v plánu. V sobotu 11. listopadu je pokřtí v pražském klubu Rock Café. Hostem bude Jitka Zelenková.

K desce vyšel v tomto týdnu již druhý videoklip. Duet Věci, o kterých se nemluví, nazpíval s popovou zpěvačkou Jitkou Zelenkovou a představil se s ní v klipu, který je erotický a dramatický třeba v tom, že mu ona skalpelem změní obličej.

„Seděli jsme s Moimirem Papalescuem, jedním z producentů nového alba, u něho na zahradě a bavili se o tom, že bychom na desce měli mít nějaký duet. Probírali jsme zpěvačky a docházeli k závěru, že drtivá většina z nich je nezajímavá a nemá za sebou žádný příběh. Jitka Zelenková je jediná, která pro nás má kouzlo i příběh. Papež znal člověka, který na ni měl číslo, a já jí zavolal. Předpokládal jsem, že mě pošle do háje, ale ona byla velmi vstřícná,“ řekl Novinkám.cz Bruno Ferrari.

Zelenkové pak prý její vydavatelská společnost Supraphon účinkování v duetu Bruna Ferrariho rozmlouvala. „Asi se tam ti úředníci báli, že bude muset šňupat z Bible. Ale ona si nakonec spolupráci se mnou prosadila,“ smál se Ferrari a připomněl jednu ze svých největších kontroverzí, když v prosinci roku 2013 v televizním pořadu Tečka sobotní noci na ČT art šňupal v přímém přenosu kokain z Bible.

Ve studiu se při nahrávání ukázalo, že Zelenková je nejenom odvážná, ale je i skvělá zpěvačka. „Svůj part zazpívala na první dobrou. Natáčeli jsme jen půl hodiny a potom jsme skoro do večera pomlouvali českou hudební scénu. Když se bavíte s Jitkou, máte pocit, že mluvíte s mladou holkou, zub času její mozek zatím neohlodal,“ prozradil Bruno Ferrari. „Když jsem jí pak opatrně říkal, o čem by měl být klip, překvapila mě svým nadšením pro věc. Myslím dokonce, že kdyby byl příběh podle jejích představ, bylo by v něm mnohem víc krve,“ dodal.

Nové album Bruna Ferrariho přitom původně nemělo vzniknout, Ferrari už novou desku neplánoval. Po rozpadu Vanessy byl z hudebního světa unavený. Chtěl si odpočinout a věnovat se natáčení povídkového filmu z pražských klubů devadesátých let, na němž už čtyři roky pracuje s producentem Čestmírem Kopeckým.

„Se žádnou minulou deskou Bruna Ferrariho jsem nebyl stoprocentně spokojen. Neměl jsem v plánu dělat další. Nechtěl jsem už mít nic společného s celým tím hudebním hnojištěm tady. Potom jsem ale začal chodit na ceremonie, při kterých se popíjí nápoj připravovaný z posvátné amazonské liány ayahuasca. Během jedné z ceremonií jsem se dostal do stavu, ve kterém ke mně promluvila bohyně a řekla mi, abych natočil novou desku. Těžko se to vysvětluje, tohle pochopí jen ten, kdo má podobnou zkušenost,“ řekl.

O procesu přijímání ayahuasky se ochotně rozvyprávěl. „Podle mě je to věc mimozemského původu. Liána, které domorodci přezdívají „Víno duchů“ obsahuje entitu, se kterou se můžete spojit během obřadu. Vstup do jejího světa vám zprostředkuje lektvar uvařený z liány a z keře chacruna. Bytost, ač se to zdá neuvěřitelné, ke každému promlouvá z ženské podstaty, to znamená, že každý, kdo projde ceremonií, ji vnímá jako ženu. Tato bytost je občas trochu cynická, má smysl pro humor a je to velká učitelka. Nic člověku nevnucuje, jen vypráví o tom, jak by mohl žít svůj život a co by mu prospělo. Pokaždé, když si na ni vzpomenu, cítím vděk.“

Skupinovou ceremonii pití šťávy z ayahuascy podstupuje pod dohledem jihoamerického šamana, který během ní zpívá mystické písně, kterým se říká Ikáros. Ceremonie trvají přes noc a Bruno Ferrari je absolvuje pravidelně. Název jeho nového alba Ayahuascero je poctou liáně, šamanům vedoucím obřady a všem lidem, kteří rozmlouvají s bohyní.

Muziku k novým písničkám na albu složil autor říkající si Sirgull, hudebním vzděláním houslista a dýdžej NSK Sound Systemu. Desku produkoval Moimir Papalescu spolu se světově uznávaným producentem Johnem Fryerem, který má na kontě například první desky Depeche Mode či Nine Inch Nails. Mezi hosty se na počinu objeví i bývalý dirigent Bohumil Kulínský.

„Se Sirgullem jsem se seznámil na konkurzu do našeho filmu. Ucházel se o roli, vypadal dobře, ale neprošel. Potom mi nabídl svou hudbu. Já si ji poslechl, a protože se mi líbila, požádal jsem ho o spolupráci na desce.“ vysvětlil Bruno Ferrari.

Sirgull je prý velmi produktivní a je schopen připravit až čtyři písně denně. Ferrari si z nich vybíral a zvolil prý ty, které v sobě nesly nějaké emoce.

„Kdysi mi někdo řekl, že jsem generační šansoniér. Začal jsem to označení používat, ale pořád jsem přesně nevěděl, co to je. Pochopil jsem to až s tímhle novým albem. Nikdy jsem nepřemýšlel, v jakém se pohybuju žánru. Vždycky mi šlo hlavně o to pobavit lidi, pro které to tady nikdo jiný neudělá… Lidi s řekněme výjimečným a vytříbeným vkusem. Jsem pořád na cestě a teď jsem dospěl k albu Ayahuascero,“ uzavřel povídání generační šansoniér Bruno Ferrari.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: