Článek
Marián Jurečka mluví o zradě klíčového spojence, který na podporu spoléhá.
„To je přesně to, co Andrej Babiš a jeho vláda právě udělala. Každý slušný člověk, každý, kdo někdy četl historii druhé světové války a ví, kolik chlapů za nás umíralo, a mohla jim být nějaká Evropa fuk, každý, kdo viděl například Bratrstvo neohrožených, se musí za to, co za týden předvedla tato vláda, stydět,“ uvedl Jurečka na síti X.
Martin Kupka z ODS napsal, že Česko to v Bruselu moc pěkně vyšvejkovalo.
„Ukrajinu tedy podporujeme, ale za půjčku ručit nechceme. Stejně jako Maďarsko a Slovensko. Ti byli podle našeho pana premiéra úplně proti pomoci,“ napsal Kupka na síti X. Česku podle něj nemohou důležití partneři rozumět: „Dosud jsme mluvili a jednali jasně – ano, ano; ne, ne. Teď je to tedy ano i ne.“
Fiala: Česko míří na Východ
Také podle svého předchůdce Petra Fialy (ODS) se premiér Babiš v Evropské unii staví po bok Slovenska a Maďarska. Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze, napsal Fiala na síti X.
Končící šéf ODS Fiala uvedl, že Babiš minulý týden sliboval nedělat politiku podle maďarského a slovenského premiéra Viktora Orbána a Roberta Fica: „Vydrželo mu to přesně týden a hned na první Evropské radě si s nimi notoval - ostatně to ukazují i výsledky jednání. Česko se postavilo po bok Slovenska a Maďarska a odmítlo podpořit záruky za finance pro Ukrajinu, která stále čelí ruské agresi,“ uvedl. Podle Fialy míří Česko s Babišem v čele směrem na Východ.
Česká republika, Maďarsko ani Slovensko se nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) ve prospěch Ukrajiny. Dohodu o půjčce oznámil po mnohahodinovém jednání na summitu EU v Bruselu předseda Evropské rady António Costa. Za půjčku se zaručí 24 unijních států. Celkový závěr jednání podpořilo 25 zemí, tedy sedmadvacítka bez Maďarska a Slovenska.
„Nejsem si jistý, že tato cesta chytré horákyně bude fungovat, tedy k půjčce se nepřipojit, ale alespoň podpořit závěry Rady. Česko to podle mě reputačně poškodí a v očích mnoha západních partnerů se stane přesně to, co Andrej Babiš nechtěl, tedy že bude vnímán jako blízký spojenec pouze Roberta Fica a Viktora Orbána,“ popsal Viktor Daněk z Institutu pro evropskou politiku Europeum.
„Největší škody to bude mít kromě jiného v otázce českého zapojení do obnovy Ukrajiny. Ať si o předchozí vládě myslíme cokoliv, tak její postoj k Ukrajině byl politická investice, která se pak Česku dlouhodobě mohla vracet. Těmito kroky ji Andrej Babiš znevěrohodňuje,“ dodal odborník. Problémy to podle něj nejspíše nezpůsobí firmám, které už na Ukrajině působí, ale politicky jde o ránu do česko-ukrajinských vztahů.
„Je otázka, zda to bude dočasný šrám, nebo rána trvalá. To bude záležet na dalších krocích vlády,“ uzavřel Daněk s tím, že důležitá bude například budoucnost české muniční iniciativy.
„Dlouhodobě pozoruji, že možnosti firem na obnově Ukrajiny vycházejí ze dvou základních předpokladů. První je, jak je země zapsaná na Ukrajině. Je firma ze země, které Ukrajině pomáhala a pomáhá? To je první úvaha, se kterou se setkáte u každého obchodního jednání na Ukrajině,“ popsal bývalý vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.
„Druhý neméně důležitý předpoklad je, zda přicházíme s lepšími finančními nástroji než konkurence. Například když si vezme ukrajinský partner úvěr na český produkt, dostane lepší podmínky, například úrokové sazby? Jsou to neoddělitelné nádoby,“ dodal Kopečný.
„Každý krok, který na Ukrajině vnímají jako podpůrný, pomáhá českým firmám,“ doplnil. Český postoj k půjčce označil za „balancování někde mezi“ s tím, že další kroky české vlády budou všichni v Evropě i na Ukrajině sledovat.
Co znamená, že Česko nebude ručit za půjčku Ukrajině
Evropská unie si peníze, které půjčí Ukrajině (90 miliard eur), sama vypůjčí na finančních trzích (například od investorů). Unie si vezme tento dluh společně. Proto ho také garantuje svým rozpočtem, ne konkrétními rozpočty jednotlivých států.
Že Česko odmítlo tuto půjčku garantovat, znamená v praxi, že by v budoucnu nemuselo platit žádnou její část, pokud by se Unie ocitla v situaci, že by musela za Ukrajinu půjčku splácet. Česko ale stále přispívá do rozpočtu Evropské unie podle běžných pravidel (například členskými příspěvky).
