Článek
Všechny tři původně naplánované pražské koncerty (29. listopadu v Paláci Akropolis, 6. prosince v klubu Roxy a 14. prosince v Divadle Archa) jsou vyprodané, a tak byl přidán koncert v Divadle Archa (13. prosince). Další vystoupení se odehrají v Jablonci n. Nisou (16. listopadu), Ostravě (18. listopadu), Plzni (25. listopadu) a Brně (26. listopadu).
„První popud k vinylovému vydání Futuretra přišel už v roce 2015. Tenkrát jsme ale pracovali na desce A/B a měli jsme další aktivity. Dotáhli jsme to tedy k sedmnáctiletému výročí, což je také pěkné číslo,“ ozřejmil Právu baskytarista Mardoša.
„Nahrávka na vinylu je remasterovaná. Původní měla asi šestapadesát minut, a možná by se vešla na jedno elpíčko. My se ale rozhodli rozložit ji na dvě, aby stopy v drážkách nebyly tak nahuštěné a hrály náležitě dynamicky. Původní deska je s hláškami mezi písněmi a samply v podstatě spojená. Museli jsme ji takříkajíc rozsekat na čtyři části, což byl oříšek. Nakonec jsme se s tím ale popasovali,“ dodal bubeník a zpěvák Milan Cais.
Kapela na rok 2000, kdy album ve studiu Sono v Nouzově nahrávala, vzpomíná ráda. „Byla to obrovská euforie. Byli jsme ochotni dát natáčení velký kus svého dne. Málo jsme spali, pořád jsme experimentovali, vymýšleli, posunovali věci po studiu. Navezl jsem do něho také všechny bubny, jež jsem měl v té době k dispozici, včetně starých amatek. Ty jsme postavili do kamenného rohu studia, a tím jsme získali nestandardní pojetí zvuku. Do té doby jsem si myslel, že už nikdy dobrý zvuk nevydají, ve studiu se nám ho ale podařilo vykouzlit,“ vzpomněl Cais.
Při nahrávání Futuretra se kapela poprvé setkala s Dušanem Neuwerthem, svým pozdějším zvukařem, dvorním producentem a dnes i plnohodnotným členem kapely.
„Desku jsme měli točit s Milanem Cimfem a Andym Lažem. Byly ale prázdniny a oni odjeli pryč. Andy nám první den představil Dušana s tím, že je to nový kluk, ale je prý dobrý. Zůstali jsme tedy ve studiu s někým, koho jsme vůbec neznali, a měli jsme s ním točit album, které jsme chystali půl roku. Brzy jsme se ale spřátelili. Ve výsledku to bylo ku prospěchu věci, protože tolik času, kolik nám věnoval Dušan, by nám možná nikdo jiný nedal,“ komentuje Cais.
„Dušan do studia přijel z rodné Kopřivnice tmavozeleným embéčkem. Vzpomínám si, že se zpočátku často drbal na hlavě, protože zrovna nevěděl, co udělat. Do práce byl ale nadšený a my také, což nás spojilo,“ přidal se Mardoša.
Při nahrávání Futuretra začali Tata Bojs vůbec poprvé experimentovat s elektronikou a samply. Příliš to ale neuměli, takže dnes přiznávají, že v tomto ohledu je na původní nahrávce několik neobvyklostí. Elektroniky se pak nezřekli, dnes je nedílnou součástí jejich nahrávek.
„Původní obal jsme neměli v dostatečném rozlišení k tomu, aby se dal zvětšit na formát elpíčka. Rozhodl jsem se tedy přefotit historické cédéčko z archivu Rádia 1, na kterém je i katalogové číslo, použít ho zvětšené a k němu dát novou grafiku. Tím se pro mě víc podtrhl význam slova Futuretro. Nový obal je retro, ale je aktuálně pojatý, s novým pohledem na věc,“ řekl Cais.
Jak je u Tata Bojs obvyklé, i koncerty budou zajímavě vizuálně pojaté. Výtvarník kapely Cais měl původně jeden záměr, který nakonec opustil pro druhý.
„Nejdřív jsem si vymyslel vizualizaci, která pracovala s počtem písmen ve slovu Futuretro. Je jich devět a já vytvořil devět polí. Devět znaků má i název naší kapely, pokud beru v potaz lomítko mezi slovy. S tím jsem pracoval. Potom se ale ukázalo, že nás na pódiu bude moc, navíc tam budou světla a nástrojovka. Začalo mi to připadat moc složité, a tak jsem to celé shodil ze stolu a aktuální verze je velmi jednoduchá. Na pódiu bude jednolitá širokoúhlá ledková plocha, do které je jakoby plasticky zatlačeno písmeno F. Tím vznikne 3D efekt při projekci, alespoň si to od toho slibuju,“ uzavřel Cais.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: