Chytáte se s koncertováním skončit, nebo ne?

Jak stárneme, dynamika fungování kapely se mění. Tříměsíční turné nejsou něco, co bych si přál v budoucnu dělat. Neznamená to, že už nebudeme nikdy koncertovat, jen si přeji, aby v mém věku už turné nebyla tak fyzicky náročná a mohl jsem si to o něco lépe užít a předvést co nejlepší výkon. To už bychom nemohli při pěti koncertech týdně slíbit, proto se budeme vracet nárazově.

Koncerty v příštím roce oslavíte padesáté výročí od založení skupiny?

Ano a chystáme i několik velkých koncertů. Už jsme oznámili červnový v Berlíně. Nechceme hrát jen proto, abychom si to mohli odškrtnout. Chceme, aby koncerty měly smysl.

Věděl jste po rozpadu původní sestavy hned, že chcete v koncertování s repertoárem The Sweet pokračovat?

Mělo to svůj vývoj. Původní sestava The Sweet přestala definitivně existovat na konci roku 1981. Frontman odešel už téměř dva roky před tím. Pokračovali jsme bez něj, nahráli jsme tři alba, ale už to nebylo stejné. Pořád jsme měli docela úspěch v Evropě a trochu i v Americe, ale v Anglii už jsme zůstali jen kultovní kapelou, kterou si lidé pamatují, ale nikdy už ji neuvidíte v televizi a v žebříčcích. Proto jsem začal produkovat, skládat pro jiné interprety, hrát s jinými muzikanty.

Čím to, že jste se s The Sweet nakonec v jiné sestavě vrátili?

V půlce devadesátých let jsem začal hrát s jednou skupinou v londýnských hospodách a klubech. Víceméně jsme hráli covery, ale najednou o nás začal být docela zájem. Poskytovali jsme rozhovory a dostávali jsme slušné peníze. Začal jsem přemýšlet, co vlastně dělám se svým životem. Potuluji se po Londýně s kombem a kytarou a na konci každého dne si dám s ostatními pár drinků v nočním klubu. Došlo mi, že tak to být nemá.

Měl jsem štěstí, že jsem v té době na ulici narazil na svého bývalého agenta. Povídali jsme si a on mi řekl, že dělám hlouposti a že mi může zajistit dost práce pro The Sweet. Oslovil jsem bubeníka Micka Tuckera a baskytaristu Steva Priesta. Znovu do toho se mnou šel jen Mick. Mrzelo mě, že se Steve nepřidal, ale chápu, že to není pro každého.

Jak vzpomínáte na sedmdesátá léta, ve kterých měla kapela úspěch?

Nejsem pyšný na to, jaký jsem tehdy byl člověk. Soustředili jsme se jen na svou kariéru, šlo nám hlavně o to, abychom měli úspěch, a vztahy v kapele trpěly. Mělo to neblahý vliv i na naše okolí. Nikomu z nás například nevydrželo manželství. Být partnerkou někoho z naší kapely nebyla lehká role. Ale chyby jsou od toho, aby se z nich člověk poučil.

Na co se kromě padesátého výročí The Sweet v nejbližší době těšíte?

Na novou superskupinu, kterou jsem založil se Suzi Quatro a Donem Powellem ze Slade. Jmenujeme se QSP a v říjnu vychází naše album. S Donem se Suzi pojedeme i na australské turné. V minulosti jsme spolu často mívali společné koncerty. Mnohokrát jsme mluvili o tom, že bychom měli společně něco vytvořit, a jsem šťastný, že se to konečně uskutečnilo.