Hlavní obsah

RECENZE: Thriller nejen o hledání zrádce v MI6

Právo, František Cinger

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nejsoučasnější život nemusí nutně vystihovat románová tvorba věnující se minulosti hrdinů, jejich vztahům nebo psychologickému vykreslení rodinného zázemí, povah a příčin jednání. Podařilo se to i prvotině Brita Matthewa Richardsona, thrilleru Jmenuji se nikdo, který se zabývá terorismem.

Foto: Knižní klub

Obal britské knižní novinky

Článek

Šestadvacetiletý volný novinář se zkušeností z práce v parlamentní administrativě se při psaní nechal inspirovat zákulisím tajné služby MI6 a její důvěrné spolupráce se CIA v boji s islamisty.

Špičkový špion Solomon Vine se svým dávným kolegou Gabrielem Wildem pracovali na dopadení možného agenta Ahmeda Yousefa. Ten jim při výslechu dával najevo, že je kryt někým hodně vysoko a že ho budou muset pustit. Což se také stalo. Poté, co je unesen Wilde, v té době už šéf istanbulské agentury MI6, vydává se Vine se svým už penzionovaným šéfem Cosmo Newtonem po jeho stopách. A vlastně po stopách zrádce ve vlastních řadách, který si říká Nikdo.

Richardson věrohodně popisuje situaci v tajných službách po aktivitě Američana Edwarda Snowdena, který prozradil masivní množství dokumentů o nelegálním sledování telefonů a elektronické komunikace ze strany bezpečnostních služeb USA.

Najednou se zhroutila nezlomná víra v bezpečnost počítačové sítě a špioni celého světa se museli vrátit k tradičním metodám práce známým ze studené války. Navíc autor dává do souvislostí pozadí šílených akcí způsobujících třeba bombardování mírumilovné svatby v Pákistánu. To vše je rámováno postupným objasňováním vztahů mezi Vinem, Wildem i jeho manželkou Rose, kdysi Vineovou přítelkyní.

Richardsonovi nejde o barvotiskový obraz z prostředí zahaleného tajemstvím. Propracovaným způsobem vypráví příběhy dnešních lidí a ukazuje zázemí událostí, které lze jen těžko pochopit. Nyní píše další příběh ze stejného prostředí. Lze si jen přát, aby druhá próza nebyla horší, laťku si nastavil hodně vysoko.

Zájem čtenářů se dá očekávat. Téma neveřejného boje s terorismem samozřejmě poutá pozornost. Svědčí o tom například i popularita amerického televizního seriálu Homeland, u nás uváděného s názvem Ve jménu vlasti. Inspirací mu byl izraelský seriál Hatufim, česky Váleční zajatci. Diváci sledují už šestou řadu.

Matthew Richardson: Jmenuji se Nikdo
Knižní klub, přeložil Milan Lžička, 280 stran, 299 Kč.

Celkové hodnocení: 80 %

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám