Goebbels se zamýšlí nad spoluprací všech složek divadelní tvorby, kterou přirovnává k hudebnímu termínu polyfonie. Polyfonii chápe jako strukturu několika simultánních linií na sobě nezávislých melodií. Na základě zvukových ukázek a video záznamů vlastních hudebně – divadelních produkcí poukáže na nezbytnost vzájemné důvěry stejně jako na důležitost individuální umělecké nezávislosti členů tvůrčího týmu. Goebbels takto dokumentuje podmínky vzniku předem neplánovaného kontrastu mezi tím, co slyšíme a tím, co vidíme.

Heiner Goebbels (1952) je klíčovou osobností soudobé vážné hudby, hudebního divadla a radioartu. Nejširší pozornost ale vzbudilo jeho účinkování na hudební scéně, kde začínal v sedmdesátých letech v dechovce Sogenanntes Linksradikales Blasorchester. Pak hrál v duu s Alfredem 23 Harthem. V letech 1982 až 1992 působil po boku bubeníka Chrise Cutlera v alternativním triu Cassiber, s nímž se v osmdesátých letech představil i v Československu.

Od poloviny osmdesátých let se zaměřil na radioart a divadlo. Často zpracovával díla významného východoněmeckého dramatika Heinera Müllera, i když v La Jalousie využil textů Alaina Robbe-Grilleta.

Od konce 80. let psal vedle scénické hudby a rozhlasových her i komorní skladby pro Ensemble Modern a Ensemble Intercontemporain.

V České republice bylo uvedeno několik jeho děl, mj. La Jalousie nebo Schwarz auf Weiss. [celá zpráva]

V inscenaci Die Befreiung des Prometheus se sám objevil na pódiu. [celá zpráva]