Článek
V proslulém prozaickém souboru textů s názvem Nacistická literatura v Americe o lidech spojených s fašistickou ideologií, vyšlel v roce 1996 a česky byl přeložen v roce 2011, vyprávěl příběh poručíka Ramíreze Hoffmana z chilského letectva. Vrátil se k němu v próze Vzdálená hvězda (Argo, přeložila Anežka Charvátová, 140 stran, 178 Kč, e-kniha 83 Kč).
Zavádí v ní do literárních společenství v městě Concepción, zvaném Perla oblasti Biobía, dávno za Allendovy vlády a nedlouho po jeho zavraždění v roce 1973. Vyprávěním autorova alter ega Artura Belana se míhají mladí studenti navštěvující básnickou dílnu Juana Steina: sestry Garmediovy, Verónica a Angélica, Boubelka Posadasová, přítel Bibiano OʼRyan a další postavy. Vynořují se z jeho vzpomínek, zažívají vzestupy a pády a mizí tak, jak se to stalo tisícům Chilanů po Pinochetově puči.
Obal knižní novinky.
V centru pozornosti se přesto drží vojenský letec Carlos Wieder, který dokázal kreslit svým strojem na nebi výzvy jako Smrt je přátelství, Smrt je Chile, Smrt je láska, Smrt nás spojuje nebo vyznání, že Smrt je mé srdce. Literární společnost však navštěvoval pod jménem Albert Ruiz-Tagle a vypravěč kalkuluje s tím, nakolik ho milovala Verónica Garmediová, která po čase zmizela i se svou sestrou a po obou zbyly jen vzpomínky.
Ne tak z legendárního letce. V roce 1992 se jeho jméno objevilo ve vyšetřujícím spisu o mučení a mizení lidí. Vše samozřejmě vyznělo do ztracena, koho by zajímaly osudy lidí dávno zmizelých? Jenomže vypravěčovi to nedalo spát a po desetiletích se vydal Carlose Wiedera vyhledat. Se ctižádostí pohlédnout mu do tváře.
Bolaño opět potvrzuje inspiraci Borgesovými mystifikacemi, kdy vrství vzpomínky s úvahami o motivacích lidského konání. A o důvodech vedoucích lidi jako Wieder-Ruiz-Tagle k pomáhání zlu. Je to místy až lyrická výpověď připomínající výpověď básnické poémy.
Kritika ocenila autorovu schopnost poutavého vyprávění a imaginace. John Banville ho po této próze charakterizoval jako autora zábavného, rafinovaného, pronikavého i děsivého. Každá z této trefné charakteristiky vystihuje šíři i pestrost Bolañova osobitého stylu.