Čtyřdenní pobyt JLCO v Praze měl i výchovné zaměření a Američané uspořádali na počátku dvakrát masterclasses pro zájemce. V prvním učil Marsalis s celým bandem hru v orchestru, ve druhém pouze tři skvělí trumpetisté hrající se svým „šéfem“ v trubkové sekci učili naše mladé hráče tajům svého nádherného řemesla.

Wayne Marshall diriguje spojené orchestry na Hradčanském náměstí.

Wayne Marshall diriguje spojené orchestry na Hradčanském náměstí.

FOTO: Petra Hajská

Typické pro Marsalisovo postavení v bandu je, že hraje normálně podle jazzové tradice vzadu nahoře v trubkové sekci, odkud i moderuje a jen občas vykročí před kapelu zahrát úchvatná sóla.

Hlavními body programu JLCO byly dva koncertní programy - samostatný v Rudolfinu ve Dvořákově síni (ve středu a v pátek, vždy před vyprodaným sálem) a čtvrteční open-air koncert spolu s Českou filharmonií na Hradčanském náměstí, kde zazněla Marsalisova třetí symfonie nazvaná Swing Symphony.

Samostatné koncerty JLCO jsou vždy jakousi součástí přehledu vývoje jazzu ve 20.století a jazzová klasika (Monk, Ellington, Gershwin) se v nich vystřídala se skladbami některých členů kapely. Konstatujme, že letos těch druhých bylo vícero, takže napadání Marsalise části jazzové obce za staromilství a purismus již dávno není pravdivé. Čtvrteční koncert byl i tradičním uzavřením sezóny pro Českou filharmonii a jako vždy na něj dorazilo při volném vstupu tisíce spokojených diváků.

Záběr na koncertní pódium při čtvrtečním koncertě na Hradčanském náměstí.

Záběr na koncertní pódium při čtvrtečním koncertě na Hradčanském náměstí.

FOTO: Petra Hajská

Marsalis nejdříve naladil posluchače třemi standardy Dukea Ellingtona a pak už nastoupily oba orchestry společně, aby pod taktovkou Brita Waynea Marshalla přednesly Marsalisovou symfonii. Tu ale pro déšť nemohly dohrát, což bylo jediným kazem jinak skvělého večera. I tak (neboť chyběla pouze poslední věta) můžeme označit dílo jako průvodce dějinami a různými formami swingu. S potěšením jsme vnímali, že ani filharmonici se v něm neztratili a někteří (trubky a klarinet) byli zcela na výši vedle amerických kolegů. Koncert moderovaný Markem Ebenem přenášela i Česká televize.

Smutný konec sezóny ČF se smrtí jejich oblíbeného šéfa Jiřího Bělohlávka nakonec měl přece jen optimistickou tečku.