Co budete na koncertu hrát, na jaké období své kariéry se zaměříte, především na poslední album Hidden City?

Budeme hrát vyváženou směs materiálu z alb Love, Electric, Sonic Temple. Kromě této periody se zaměříme na Hidden City, na něco z alba The Cult z roku 1994, ale také budeme hrát velmi rané skladby z úplných počátků kapely, z EP Death Cult, z časů Dreamtime. Bude to vyvážená směs ikonických písní, které lidi znají, a písní z posledních tří desek.

Jaké to je hrát písně z úplných počátků kapely?

Působí velmi svěže a omlazujícím dojmem, protože hudba je to velmi jednoduchá. Protože jsou to písně velmi jednoduché, dobře zapadnou do programu. Když vezmete Spirit Walker, slyšíte ten pokrok mezi Spirit Walker a She Sells Sanctuary, Fire Woman, postmoderními písněmi z alba The Cult z roku 1994 a Deeply Ordered Chaos z Hidden City.

Máme výhodu, že děláme hudbu tak dlouho. Mnoho lidí z kapel, které začínaly ve stejném období mezi lety 1980 a 1990, přestalo tvořit hudbu, nahrávat živoucí vitální hudbu, ale my pokračujeme, spolupráce mezi mnou a (kytaristou) Billym Duffym trvá. Vždy, když jdeme do studia, cítím se svěží, takže se neopakujeme.

Pamatujete si své první vystoupení v České republice, kdy jste hráli před Metallikou? (v roce 1993 - pozn. red.)

Ne, to ne. Vlastně, nebylo to Brno?

Jo, bylo.

Myslím, že to byl nějaký hodně poničený atletický stadión.

Fotbalový.

Pamatuju si, že bylo velmi horko a vlhko. Byly tam připravené sendviče, na nich byly mouchy, všechno pití bylo teplé, ale publikum bylo velmi nadšené, vášnivé. Detaily si už nepamatuju, ale vzpomínám si na šatnu, protože to byl starý stadión a pěkně poničený, ale taky si pamatuju pohostinnost, lidé byli velmi vřelí.

Když přijdete do takového prostředí, tak vám vytane na mysli, ve které jste části světa, pro nás to bylo nové místo. Ale pro mě je důležitější odezva lidí než prostředí. Když jsou lidi přátelští a vřelí a vášniví, reaguju na to. Hráli jsme na stadiónu TNT v Texasu před Guns N´Roses, nebylo to vůbec vřelé, ale chladné, budova byla nepřívětivá, velký betonový stadión a lidé, co tam pracovali, se nestarali. Koncert v Brně možná nebyl zrovna na okázalém místě, ale lidí byli zapálení, měli v sobě oheň.

Vnímáte rozdíly mezi klubem a stadiónem?

Ano, jsou tam nějaké rozdíly, ale jen ve smyslu toho, jak zní zvuk. Mám rád intenzitu, která vzniká při hře v intimnějších prostředích, mám rád publikum blízko u kapely, můžete tam vytvořit velmi intimní prostředí, je snazší se tam s publikem propojit. Když je od vás publikum dvacet třicet stop, působí to jinak, ale já moc nepřemýšlím o sále, ale o tom, jak se muzikanti mohou spojit s publikem