Článek
V roce 2011 vydala zatím nejlepší album Velociraptor!. Opřela se o sedmdesátkový rock a vystavěla na něm počin poctivý a příjemný. Na minulé desce 43:18 (2014) experimentovala s elektronikou a výsledkem byla nahrávka, kterou lze vnímat jako úkrok stranou. Novinka For Crying Out Loud je polovičatý návrat zpět.
Kasabian na ní zčásti nahlédli na rockovou hudbu současným pohledem, tedy nenápaditě. Písničky takto pojaté nemají drajv a chybí jim energie, byť Bless This Acid House či finální Put Your Life Out It jsou docela sympatické. Jakmile začnou Kasabian vtěsnávat k rocku taneční rytmus, padne album do průměru. Písním takto pojatým schází tah, je v nich jen rytmus. Kapela je navíc protahuje, takže se brzy stanou fádní a dojem nezanechají žádný.
Jako nejzajímavější se tedy jeví komorní All Through the Night či Sixteen Blocks, v nichž je ukotvena atmosféra šedesátých let a vyniká hlas Toma Meighana. Kolekce působí rozkouskovaným dojmem a schází jí koncept.
| Kasabian: For Crying Out Loud |
|---|
| Sony Music, 51:03 |