Proč jste své první album nazvala Protiklady?

Protože ho provázejí. Na jedné straně jsou v textech city, láska, skromnost, underground, na druhé nenávist, povrchnost, peníze, sláva a podobně. Jsou to plusy a mínusy, a někdy je velmi těžké se v nich zorientovat a přijít na to, co vlastně od života chceme. Přišlo mi, že je to příhodný název pro album, které vydávám právě v této době. Výborně ho charakterizuje.

Přemýšlela jsem i o názvu, v němž bude nějaký most, který spojuje dvě strany. Nakonec jsem si ale řekla, že pro desku zvolím jméno Protiklady. Třeba i proto, že ke mně vlastně přišlo již dříve. Písnička Plusy a mínusy se totiž měla původně jmenovat Protiklady.

Z toho, co říkáte, je patrné, že texty na desce jsou velice osobní. Napsala jste je všechny sama?

Z pětadevadesáti procent ano. S některými refrény mi pomohla producentka Blanka.

Berete psaní textů jako terapii?

Zcela určitě. Je to terapie pro mě a myslím, že i pro fanoušky, kteří hudbu vyhledávají kvůli tomu, aby je vyléčila a pomohla jim najít cestu životem. S tím cílem ostatně písničky tvořím.

FOTO: Supraphon – Lukáš Kadeřábek

V čem vám osobně tvorba konkrétně pomohla?

Hodně jsem válčila se školským systémem, o němž si myslím, že v mnoha ohledech nepodporuje svobodu člověka. Měla jsem kvůli tomu ve škole problémy a vedlo to i k potížím v mých vztazích, v nichž jsem si často nebyla schopna obhájit své názory.

Když tvořím, snažím se to vyrovnávat. Snažím se o to, aby má hudba byla svobodná, a nestojím o to, aby mi někdo říkal, jakým způsobem mají mé skladby a texty znít.

Nenecháváte si tedy vůbec radit?

To ne. Naslouchám názorům jiných, například Blanka Maderová je má velká hudební i životní učitelka. Pokud je mám ale přijmout, musím se s nimi ztotožnit. Jestliže k tomu nedojde, neberu je v potaz. Současně se vždy snažím obhájit to své.

Na albu se vyhraňujete proti technologickým a komunikačním zvyklostem své generace. Proč?

Mám takové zkušenosti. I když jsem poměrně mladá, na hudební scéně se pohybuju již od třinácti let. Prošla jsem si vystupováním v hospodách, klubech i na festivalech a mám díky tomu určitou zkušenost. Rozhodně si nepřipadám jako úplný nováček, ostatně ani v osobním životě se necítím na dvaadvacet let, ale o něco starší. I kvůli tomu si myslím, že není dobré podléhat moderním technologiím, komunikovat jenom přes mobilní telefon a sociální sítě, s kamarády se setkávat pouze virtuálně a podobně.

Potřebovala jsem ve svých textech lidem říct, jak mají mé album chápat. Podařilo se mi dostat písničky do rádia i televize, chci ale, aby věděli, že to není můj cíl. Důležité je pro mě prezentovat myšlenky a názory, přičemž rádio a televize mi je pomáhají šířit.

Jaká je tedy vaše tvůrčí filozofie?

Tvůrčí činnost musí být svobodná. Autor při ní má vyjadřovat sám sebe a neměl by si v tom klást žádné hranice či bariéry. Neměl by brát ohled na čísla prodejů nebo na to, jestli se jeho tvorba bude líbit masám.

Pro mě jako hudebního tvůrce nejsou důležité smlouvy nebo závazky, do kterých mě někdo tlačí. I s vydáním téhle desky jsem čekala, až bude kompletní a budu si za ní bezvýhradně stát.

Co by se podle vás mělo na světě změnit?

Problém světa podle mě spočívá v tom, že ho ve velké míře ovládá mužská energie. Prezidenti, premiéři, poslanci, podnikatelé, to všechno jsou převážně muži. Jejich hlavními vlastnostmi jsou síla a touha po moci, a tak se ve svých pozicích snaží bránit svobodě jiných.

V poslední době mám však pocit, že se do popředí dostává ženská síla. Žena dává světu děti, stará se o ně, dává jim cit a dává ho tím pádem i celému tomuto světu. Je to její přirozenost. Myslím si tedy, že když se ženská energie bude prosazovat více, svět bude fungovat lépe. Cítím, že k tomu přerodu pomalu dochází, mužská a ženská energie se vyrovnávají.

Jste feministka?

Feminismus je výmysl mužů z doby, kdy se ženský element začal více prosazovat. Pokud by obě energie byly na světě vyrovnané, pojem feminismus existovat nebude. Neprosazuju ženskou energii, jen se snažím, aby byla v rovnováze s tou mužskou.

Jinými slovy, nejsem feministka, ale jsem zastánkyně toho, že by energie měly být na tomto světě vyrovnané. Pak to bude skvěle fungovat.

Uspokojují vás reakce posluchačů na názory, které jsou v textech vašich skladeb?

Ráda si o nich povídám, ale bohužel to pokaždé nejde. Nejčastěji se mi stává, že někdo napíše třeba na Facebook svůj dojem ve třech větách. To mi ale kolikrát nic neřekne. Mám ráda, když lidé svůj názor jasně popíšou. Pokud k tomu dojde, jsem ráda jak za ty pozitivní, tak za ty negativní. Ostatně i já sama měním pohled na některé věci s ohledem na to, co nového se o nich dozvím. Je to přirozené.

Lidé mají právo napsat cokoli, a pokud jde o ty nejvíce negativní názory, vůbec mi nevadí. Ve výsledku mě totiž mohou povzbudit či v dobrém smyslu slova nakopnout. Vnímám, co lidé říkají a co mi píšou.

Hrajete na nějaké hudební nástroje?

Umím hrát na djembe, flétnu a vytvářím na počítači beaty. Nejsem profík, ale učím se s muzikou pracovat.

Pro verbální prezentaci na albu používáte především rap. Jaký máte vztah ke zpěvu?

V minulých časech pro mě byl důležitější, v současné době mi k mé tvorbě ale více sedí rap, přijde mi pro mé vyjádření zajímavější. Snažím se do něj ale varanžovat jednoduché pěvecké linky. Teď mám totiž ve zpěvu ráda málo tónů, takový minimalismus.

Jaký je váš další umělecký plán?

Chtěla bych koncertovat a budu ráda, když posluchači na má vystoupení přijdou. Plánuju také odjet na nějaký čas do zahraničí, pak se vrátit a tvořit dál. Tuším však, že to bude úplně něco jiného, než co je na mé desce.

Zůstanete pouze u hudby?

Myslím si, že k tomu, aby byl člověk v životě šťastný, potřebuje tvořit. Cítím, že tvorba čehokoli je boží síla, která nám přináší štěstí. Pokud jde o mě, momentálně tvořím hudbu.

Možná ale jednou budu mít zahrádku a budu na ní tvořit tak, že budu pěstovat zeleninu. Vždycky však budu tvořit. Až s tím jednou přestanu, tak už nebudu.

Hledám hodnoty, které jsou věčné. Vím, že to rozhodně nejsou peníze, sláva, respekt, prostě něco, co mi někdo může vzít nebo odepřít. Když budu tvořit sebe, svou duši, nikdo mi to nevezme.