Románem, v jehož středu je přátelství dvou dívek, retrospektivně provází Elena, postarší žena, která vzpomíná a vypráví o svém dětství a dospívání.

Zavádí čtenáře do atraktivního prostředí Neapole dvacátých let, do domů rodin z chudé čtvrti a především do vztahu s přítelkyní.

Dětskýma očima vyzdvihuje to, co jí v paměti utkvělo jako – viděno dětskou perspektivou – důležité. Vzpomíná na okamžiky závisti i vítězství v malých bojích, na momenty soudržnosti i zklamání a bolesti nad ztrátou panenky, na chvíle dětského strachu.

Dvě odlišné postavy

Elena a Lila, dvě hlavní postavy, jsou každá úplně jiná. Možná právě v tom spočívá jeden z pilířů jejich geniálního přátelství. Elena je poslušná, snaživá, avšak veskrze průměrná blonďatá dívenka s budoucností světle nalinkovanou rodiči, kdežto Lila je samorost, drzá, zpupná, avšak chytrá tmavovlasá holčička, jíž budoucnost neslibuje víc než tvrdou práci rukama, bez šance vymanit se z okovů chudé rodiny.

Tato rozličnost dívek se současně neprojevuje jen mezi nimi, obě naráží i na předurčené společenské formy, do kterých jsou nuceny se napasovat. Musí zapadnout do muži ovládaného světa, do místa, kde chudoba i domácí násilí jsou něčím běžným. Do prostředí, kde jako ženy nemají právo na volbu studia či zaměstnání, do světa, kde představa zbohatnutí je tím nejvyšším, na co si lze myslet.

Právě vidění ženského světa v Neapoli poloviny minulého století je asi nejzajímavějším momentem knihy. Je v něm nepohnutelnost předurčeným životem.

Na začátku asi šestiletá děvčátka neprožívají bezstarostné dětství plné pohádek a rodičovské lásky, naopak se popelí v prachu Neapole a přihlížejí násilí ve svém okolí. Obecná škola, která je pro dívky této vrstvy často limitem, není místem pro rozvoj, ale skutečným bojem o budoucnost. Ferrante popisuje ženské přátelství jako živý organismus, který se dynamicky vyvíjí, popisuje rozchody, shledání i neviditelnou sílu, která je k sobě stále přitahuje.

Kolem linie přátelství skládá útržky staré Itálie, hluku a špíny ulic. V příběhu čtenáři před očima ožívá město.

Po celou dobu zůstává vyprávění konzistentní, retrospektivně popisuje historky, z nichž ani v jedné nezavadíte o humor a ani jednou vás nenapadne, že by v nich měl mít své místo.

Geniální přítelkyně je přitažlivě autentická a právem si zasloužila pozornost čtenářů po celém světě.

Elena Ferrante: Geniální přítelkyně
Prostor, překlad Aice Flemrová, 304 str., 347 Kč

Celkové hodnocení: 90 %

 

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: