Hlavní obsah

RECENZE: Curovo oratorium v premiéře zaujalo

Právo, Vladimír Říha
Praha

Prahu jako místo světové premiéry svého oratoria Ecce homo si zvolil argentinský pěvec, dirigent a skladatel José Cura. Nebylo to tak překvapující, neboť Cura je v této sezóně rezidenčním umělcem Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK a navíc ho pražské publikum zbožňuje již od jeho prvních pěveckých koncertů před lety.

Foto: Petr Dyrc, Právo

José Cura zpíval Krista (vpravo), vlevo Aleš Voráček a Jaromír Nosek.

Článek

Ve středu a ve čtvrtek tak byla beznadějně vyprodaná Smetanova síň Obecního domu svědkem večerů, v nichž Cura ve všech oborech své činnosti přímo exceloval. Nejen, že první část programu s FOK dirigoval, ale ve druhé oratorní částí ve svém díle i vystoupil pěvecky s ostatními sólisty, dvěma sbory a nahraným hlasem recitátora (Alfred Strejček). Aparát to byl opravdu mohutný, takže se ani dirigent - v oratoriu Mario de Rose, argentinský kolega Cury, u nás známý z působení v Českých Budějovicích - nevešel a musel dirigovat z přistavěné části pódia.

Zmíněné oratorium napsal Cura jako mladík v roce 1989, ale zůstalo v šuplíku, protože se věnoval hlavně pěvecké činnosti. Nyní před blížícími se Velikonocemi, kdy téma umučení Krista je opět hudebně ilustrováno slavnými díly minulosti, nový pohled Cury určitě zaujme čestné místo po jejich boku. Cura se soustřeďuje na poslední chvíle Krista před ukřižováním a jeho smrt, ale místo tradiční glorifikace vyzvedává momenty vypovídající o lidské stránce Ježíše Krista. Sám Cura se zhostil role Krista mistrně, s ním i další pěvci Lucie Silkenová, Sylva Čmugrová, Aleš Voráček a Jaromír Nosek přestože neměli příliš dlouhé party různých postav z Evangelií. Členové sborů - Pražského filharmonického a dětského Jitra z Hradce Králové - místy mohli projevit i náznaky akcí (vyhrožování Kristovi).

Foto: Petr Dyrc

Děkování po skončení oratoria. Zády dirigent Mario de Rose, José Cura vpravo na kraji u sólistů.

Celkově je Curův hudební jazyk tradiční a srozumitelný, využívá znalostí gregoriánského chorálu, hodně používá bicích nástrojů včetně japonských tradičních, některé umístil až na balkon takže představa nářku a bolest byla dokonalá. Textově vychází hlavně ze Žalmů a Stabat Mater.

Ono zvolání z Bible Ejhle člověk se Curovi podařilo hudebně realizovat v době, která ho tolik potřebuje, a všichni zúčastnění se na něm podíleli, jak nejlépe mohli. Ohlas u publika byl veliký a zejména Curovi jako autorovi uspořádalo pražské publikum dvojité ovace vestoje.

Vyzvedněme i obě méně hraná díla z první části večera, které Cura dirigoval - komornější Gymnopédie od Francouze Erika Satieho v Debussyho orchestraci a  především mohutná a působivá Chrámová okna od Itala Ottorina Respighiho.

Celkové hodnocení: 80%

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám