Bořivoj Zeman se narodil 6. března 1912. U filmu začal v roce 1939 jako scenárista, z pražské Hostivaře pak přešel do Zlína, kde začal pracovat také jako režisér, zpočátku na osvětových a propagačních filmech pro firmu Baťa. Mezi významné české filmaře ho vynesl úspěch první české filmové pohádky Pyšná princezna, kterou adaptoval podle předlohy Boženy Němcové.

K populárním pohádkám se pak zařadily i jeho další snímky Byl jednou jeden král s Janem Werichem, rovněž podle Němcové, nebo hudební pohádka Šíleně smutná princezna, v níž diváci podobně jako v Pyšné princezně nacházeli také vtipná podobenství se současností. „Táta miloval film, byl takřka posedlý svou prací. Myslím, že to byl smysl jeho života,“ říká Zuzana Zemanová.

V dokumentu se rozhodla zmapovat, v jaké době natáčel a proč režíroval zrovna takové filmy jako pohádky nebo komedie Dovolená s Andělem a Anděl na horách. Klíč k tvorbě svého otce objevila mimo jiné v pamětech, v nichž zmiňoval jak své začátky u filmu, tak pozdější události.

„Objevovaly se přede mnou nové a nové skutečnosti z jeho soukromého a pracovního života. Doslova mi otevřely oči a pro mě osobně to byla téměř detektivní práce,“ dodává režisérka. Ještě jako studentka se podílela na natáčení jeho pohádky Honza málem králem, kdy už na něm pozorovala, že ztratil část svých sil i bývalý esprit. Při projekci jí prý pak pošeptal: „Je to o cihlu vedle, končím.“

Zemřel 23. prosince roku 1991, těsně předtím, než se do vánočního televizního programu po roční pauze opět vrátila jeho Pyšná princezna.