Z obálky hledí autorova tvář maličko zjasněnější než z první části Můj boj 1 – Smrt v rodině. Už v ní se rozhodl pro veřejný literární striptýz, jak nazvali jeho opus magnum kritici. Do doby charakterizované zvýšeným zájmem o důvěrnou podobu soukromí kdekoho přesně zapadla jeho zpověď o souboji s přísným otcem alkoholikem.

Knausgard debutoval v roce 1998 románem Mimo svět, za nějž dostal cenu norských kritiků. Při psaní třetí knihy, která se měla týkat složitosti pout mezi jím a otcem, se rozhodl nesvázat své psaní žádnými pravidly žánru či stylu.

V letech 2009 až 2011 napsal šest knih o rozsahu přes tři a půl tisíce stran. Šokoval nejen rozsahem a otevřeností, ale i názvem podobajícím se titulu Hitlerova Mein Kampf. Ve všech dílech je pak hlavním tématem Knausgard sám, jeho přítomný i minulý život, vztahy s okolím, hříchy mládí i neřesti.

Rodák z Osla vyrůstal na norských ostrovech Tromoy a Kris tiansand v rodině učitele angličtiny a zdravotní sestry. V době dospívání se rodiče rozvedli a otec podlehl závislosti na alkoholu.

Tvrdá výchova tímto mužem s neúměrně vysokými nároky výrazně formovala Knausgardovo sebepoznání a sebepochopení.

Absolvent studia umění a literatury na univerzitě v Bergenu nyní žije se svou druhou manželkou, švédskou spisovatelkou Lindou Boströmovou a čtyřmi dětmi ve švédském Österienu.

Tento fakt je ostatně tématem druhé knihy, ve které vzpomíná, jak ze dne na den opustil první manželku i rodné Norsko, zamířil do Stockholmu a spřátelil se s jiným exulantem, intelektuálem a boxerem Geirem. A potkal Lindu, do níž se bláznivě a hluboce zamiloval, usadil se, stal se otcem.

Minulost – stejně jako četné úvahové odbočky – funguje jako únik od současnosti protkané peripetiemi života. Jde vlastně o literární podobu psychoanalýzy. A jisté je, že kvůli autorské otevřenosti zamíchal Knausgard ve svém životě přátelskými i rodinnými vztahy.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: