Hlavní obsah

Trumpetista Arve Henriksen zaimprovizuje na festivalu Spectaculare s Fenneszem

Novinky, Alex Švamberk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Norský Trumpetista Arve Henriksen je vedle ambientních Biosphere, německých producentů Svena Helbiga a Christiana Löfflera, britského technaře Nathana Fakea a finských jazzmanů Oddarang jednou z největších hvězd čtvrtého ročníku multimediálního festivalu Spectaculare, který se bude konat od 20. ledna do 3. února v Praze. Henriksen, který vystoupí spolu s rakouským experimentátorem Fenneszem 26. ledna v Paláci Akropolis, Novinkám odpověděl na několik otázek.

Foto: Spectaculare

Arve Henriksen

Článek

Jaké to je, hrát s Fenneszem?

Fantastické, představuje pro mě velkou inspiraci a jsem vděčný, že s ním spolupracuji. Pohybuje se dlouho na scéně a vytváří svůj vlastní zvukový prostor.

Předpokládám, že budete opět improvizovat.

Ano, bude to improvizované, potkáme se až na pódiu při zvukovce. Nastavíme to a uvidíme, co se stane.

Jak se vyhýbáte opakování, když improvizujete se stejnými lidmi?

To je při improvizované hudbě výzva. Vždycky je tu riziko opakování se, ale pokaždé se naskýtá šance objevit nějakou novou oblast. Když se o to budeš pokoušet, bude to výzva pro tebe samého.

Navíc si myslím, že je důležité se na improvizaci dívat jako na způsob, jak hudbu uspořádat. Když spolupracuješ s dalším hudebníkem, vždy s ním chceš hudbu nějak uspořádat, zaranžovat. Tento termín podle mne popisuje situaci lépe, neboť při improvizaci musíš pokaždé vymýšlet něco nového. Když na to nahlížíš jako na uspořádávání, máš repertoár, máš určitý zvuk nástroje – já hraju na trubku a používám různé efekty – a jde o to, je variovat a taky zůstat otevřený každé nové možnosti, která se na pódiu objeví. Musíš ji aspoň zkusit. Když půjdeš do nových oblastí, nebudeš se tolik opakovat.

Považujete moderní technologie za důležité?

Jsou podstatné. Samozřejmě jsem strávil hodně času se svou trubkou, nyní je to už skoro čtyřicet let, takže je tu analogová trubka a konvenční způsob hry, které byly vždy důležité. S pomocí počítače ale lze objevovat nový zvuk, což je pro mne velmi významné. S pomocí digitální technologie uplatněné na analogovém zvuku můžeš prozkoumat prostory zvuku, které by se jen těžko vytvářely pouze pomocí trubky. A vyvážení těchto dvou prvků, analogového a digitálního, je velmi důležité pro způsob, jakým vytvářím hudbu. A hudba, kterou vytvářím s pomocí moderní technologie na laptopu, mě dokonce inspiruje ke hře na analogovou trubku.

Kdo vás jako trumpetistu nejvíce inspiroval?

Během let to bylo mnoho různých hudebníků a pořád přicházejí noví, které lze objevovat. Zpočátku jsem byl fascinován muzikanty z jazzové scény, jako byli trumpetisté Miles Davis, Jon Hassell či Nor Peter Molvaer, ale inspirovali mě i lidoví hudebníci různých částí světa, hráči na japonskou flétnu šakuhači nebo zpěvy Sámů ze severu Skandinávie.

Podívejte se na Jona Hassella, co na něj působilo. Z trumpetistů ho ovlivnil Miles a další, ale současně byl silně inspirován indickou vokální hudbou. Já jsem zase byl velmi ovlivněn hrou na arménský duduk (asi tři tisíce let stará dvouplátková arménská píšťala – pozn. autora) a na šakuhači nebo indické flétny. Myslím si, že hra na trubku by byla mrtvá, kdyby se trumpetisté inspirovali jen hrou dalších trumpetistů, jsou nutné i jiné vlivy. Dnes znám hodně hráčů, které neinspirovali muzikanti hrající na stejný nástroj jako oni, ale na jiný, což je docela zajímavé.

Připravujete nějaké nové nahrávky?

Neustále. Nyní jsme já a norský básník Kjartan Hatløy vydali na mém malém labelu Arve album. V únoru vyjde deska norsko-švédského vokálního Tria Mediaval, ve kterém zpívá moje žena. V posledních pěti šesti letech jsme jednou za čas vyráželi na turné, ale teď jsme udělali desku pro ECM. Na konci dubna vyjde u Runne Grammofon moje nová sólová deska s Janem Bangem, Erikem Honoré a Eivindem Aarsetem. Pak Eivind, Jan a já vytvoříme na objednávku hudbu pro kulturní město Hull. Krásně to plyne a jí cítím jako velké privilegium, že mohu spolupracovat s těmito skvělými umělci. Je to velmi inspirující doba. Měl jsem to štěstí, že jsem pracoval s řadou hudebníků nahrávajících pro značku ECM. Velkou inspirací pro mě byla spolupráce s Janem Bangem, Trygve Saimem nebo Christianem Wallumrødem.

Jaké to je, hrát s Janem Bangem?

Fantastické a velmi inspirativní. Je výjimečný. Způsob, jakým používá samply, představuje nástroj k vytváření zvukových ploch. V posledních šestnácti letech hodně ovlivnil mou hudební kariéru. Potkali jsme se v roce 2000 a od té doby jsme se spolu podíleli na různých projektech, které se účastnily festivalu Punkt v Norsku i jinde ve světě. On, Erik Honoré a další lidé okolo Punktu také přišli s odlišným pojetím festivalů, protože festivaly začaly být příliš tradiční. Punkt přišel s odlišným myšlením. A to je dobré.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám