Nápad obnovit Čikori uzrál už v roce 2009. Během zdařilého vystoupení v rámci koncertu k padesátinám kontrabasisty Jaromíra Honzáka, kde se kapela sešla v téměř původním obsazení, včetně kytaristy a skladatele Vladimíra Václavka. Příprava alba, vzhledem k pracovní vytíženosti Bittové, působící v posledních letech převážně v USA, ovšem zabrala delší dobu.

Možná právě zásluhou dostatku času a přestávek v natáčení, které započalo v roce 2014, zní album tak dotaženě a zároveň decentně. „Bylo to snad poprvé, kdy jsme nikterak nespěchali a v klidu tvořili. S jistým menším odstupem byla každá skladba, řekla bych až minimalisticky, kompozičně dopracována,“ potvrzuje Bittová v tiskové zprávě.

Obal alba Ivy Bittové.

Obal alba Ivy Bittové.

FOTO: Pavian records

Základ onoho rafinovaného aranžérského přediva a rozjímavých hudebních ploch tvoří v podstatě jednoduché, „líbivé“ písně. Na společný titul Ivy Bittové a Vladimíra Václavka Bílé Inferno (1997) a samozřejmě Čikori (2001) logicky navazují, ale v ještě poklidnější a pozitivnější rovině. Aniž by tím tvůrci ubrali z umělecké kvality a přesvědčivosti a omezili svobodu vyjadřování.

Zásadní reminiscenci mezi novinkami představuje balada Břízy, kterou pod názvem Rukama Iva Bittová nazpívala už na první album skupiny Dunaj z roku 1988. Zde ji ovšem slyšíme v odlišném aranžmá, a hlavně s jiným, něžnějším feelingem, korespondujícím s novým repertoárem. Jako kdyby Bittová natáhla příslovečnou Ariadninu nit skrz čas a naznačila cestu labyrintem nestárnoucí hudby.

Mezinárodní věhlas Ivy Bittové umožnil přizvat k vytvoření alba mimořádné osobnosti. Například text A Paper Cone napsal přímo pro ni londýnský básník a kritik Ken Hunt a považuje ho za jeden ze svých nejlepších. Na desce hostuje i další relativně častý hudební partner Bittové, virtuózní bubeník Hamid Drake.

Kladem Čikori je pestrost tvorby, schopnost neopakovat se. Ale lze si jen přát, aby k opakování ověřené spolupráce Čikori docházelo častěji a diskografie měla pokračování. A snad abychom nemuseli vyhlížet další album patnáct let.

Zbývá zodpovědět otázku z titulu recenze. Iva Bittová je doma v hudbě. Skutečné hudbě, hluboké a upřímné, ať už vzniká na jakémkoli kontinentě.

Celkové hodnocení: 90 %