Vaše kariéra stoupá poslední dva roky poměrně prudce vzhůru. Máte nastavené nějaké cíle, chcete něčeho dosáhnout?

Simmons: Myslím, že nikdo z nás nikdy nikam nemířil. Ale už jsme překonali veškeré sny, které jsme měli, když jsme s kapelou začínali. Měli jsme ohromné štěstí a dosáhli jsme hranice úspěchu, na kterou jsem nikdy předtím ani nepomyslel. Já se raději snažím žádné cíle nemít, aby nikdo nebyl zklamaný. Kdyby tu seděli zbylí dva členové, možná by řekli, že by rádi hráli na stadiónu ve Wembley.

Co je pro vás v životě v současnosti nejdůležitější?

Smith: Asi americké volby byly dost důležité. Ne v dobrém. I tak myslím, že to bude mít překvapivý dopad na svět. Pro nás to byla naše druhá deska, kterou jsme nedávno vydali. A... nevím, to je docela těžká otázka!

V rámci své živé show jste si vytvořili vlastní styl. Jeho součástí je i poměrně blízký kontakt s lidmi. Je to něco, co chcete při koncertech zachovat?

Smith: Rozhodně. Myslím, že je skutečnou ctí mít takové fanoušky. Jsou věrní, jsou zábavní a sympatičtí. Vždycky když máme vystoupení, každý se chce bavit a užít si to.

Pokaždé se těším, když můžu mezi lidi, protože nenávidím tu bariéru mezi pódiem a davem. Samozřejmě chápu, proč tam je, ale i tak ji nemám moc rád. Pro lidi, kteří neznají naši show, je to vždycky překvapující, když přeskakuju tu umělou bariéru. Je to zábava, jak se všichni začnou hýbat.