Článek
Poprvé spatříme Willa Smithe jako namachrovaného ředitele reklamky Howarda, který přednáší svým zaměstnancům rádoby filozofické bláboly, aby je přesvědčil, že jejich práce má nějaký smysl. Podruhé se objeví jako zdrcený, unavený člověk, který úplně přestal komunikovat a v kanceláři si jen staví nekonečné řady domina, neboť mu zemřela dcerka.
Večer se projíždí po New Yorku na kole sebevražedným způsobem a píše dopisy adresované smrti, času a lásce. Hlavně dopisy pak dovedou jeho nejstarší kolegy a současně kamarády (Edward Norton, Kate Winsletová, Michael Peña) k přesvědčení, že je psychicky nemocný a je třeba jednat.
Protože agentura chřadne, chtějí prodat akcie a zabezpečit sebe a své rodiny. Howard ale vůbec nemluví, tak se rozhodnou pro zoufalý plán a najmou si tři herce, kteří mají přistoupit na jeho hru a vytvořit tři postavy – Smrt, Lásku a Čas (Helen Mirrenová, Keira Knightleyová, Jacob Latimore), se kterými by mluvil. Současně tak získají důkaz, že je opravdu blázen.
Howard se s nimi z nějakého záhadného důvodu baví (asi skutečně věří, že jsou Smrt, Láska a Čas) a herci dostávají možnost přednášet dlouhé nudné úvahy o smrti a lásce, což činí velmi divadelním způsobem, a celé to vůbec nefunguje. Snad by se daly vydržet v knize, ale film vyloženě zabíjejí.
Zmíněné dialogy se střídají s návštěvami podpůrné skupiny pro lidi, kterým někdo umřel. Opět uslzené a ještě nudnější. Silně umělohmotné Smithovo utrpení diváka spíš uspává, než dostává, částečně proto, že není až tak dobrý herec, ale hlavní vina padá na překombinovaný až nesmyslný scénář.
Když se komerční Hollywod rozhodne po svém točit „nezávislácký“ film o překonávání smrti, může to být docela průšvih.