No Name mají bohatý repertoár. Je v něm řada rádiových hitů i další výrazné skladby, jejich texty jsou profesně dobře odvedené a z každodenního života, velmi dobře v nich komunikují podoby lásky a zpěvák Igor Timko umí při vystoupeních s publikem mluvit a je zábavný.

Přesně takové bylo i pražské vystoupení. No Name jsou kapela, jež si na koncertech drží laťku prezentace dlouhá léta velmi vysoko. Vystoupení se opíralo o dobrý zvuk, skvělou souhru muzikantů i spolehlivý Timkův zpěv. Má nezaměnitelný výraz a skvěle mu navíc sekundují ti spoluhráči, kteří se podílejí na vokálních partech.

Pražský koncert měl spád. Co na tom, že sound téhle kapely je tak charakteristický, že se písně v programu navzájem tak trochu podobají. Tuto skutečnost řeší No Name vkusnými texty se slogany, které diváky oslovují, přičemž se ve Foru Karlín zdálo, že působí především na ženskou část publika.

Nebyl to však jenom hudební výkon, který kapelu zdobil. Vzadu na pódiu byla velká projekce, která nabízela jak filmové, tak animované záběry. Ty kreslené byly, pravda, někdy trochu kýčovité, ale k filozofii kapely pasují, což není míněno pejorativně.

Došlo i na pyrotechnické a kouřové efekty, hru světel a několikrát během koncertu i na vystřelování konfet různých rozměrů, což je v této zemi již prakticky běžná věc.

No Name zkrátka přinesli přesně to, co se od nich čekalo. Koncert nabitý hity a dobrý výkon, tedy položky, které jejich fanoušci logicky s nadšením akceptují. A jejich nadšení bylo v Praze obrovské.

V roli předskupiny se představila česká pětice Všichni svatí. Přestože na svých dvou albech disponuje slušnými popovými melodiemi, její set byl před vyprodanou halou malinko bojácný. Namístě by bylo, kdyby popadla šanci a svůj set odehrála na více než sto procent, s cílem být lepší než hlavní hvězda večera, případně diváky před jejím koncertem dobře zahřát.

No Name, Všichni svatí
Forum Karlín, Praha, 1. listopadu

Celkové hodnocení: 80 %