Článek
Pěkná žánrovka s důrazem na syrovou a melancholickou atmosféru Krušných hor je nejvýraznější a po všech stránkách zatím nejzdařilejší a nejvyváženější premiérou nové sezóny.
Tak jako před třemi lety Bukowsky těží i nový seriál z Pachlovy silné stránky – vizuální představivosti – a z jeho spolupráce s kameramanem Markem Jandou, ale rovněž ze schopnosti napsat si sám scénář a z chuti hrát si s žánrem.
Rapl díky tomu všemu získal ponurost severských krimi, k tomu titulky a písničku v duchu jakési černé verze bondovky, a navíc dosud překvapivě líčil případy, z nichž jeden by se v zásadě dobře vyjímal v německé kriminálce a další v seriálu typu Vraždy v Midsomeru, kdyby je snad tvůrce chtěl vyprávět v maloměstsky úhledném prostředí a v barvotiskově televizních konturách.
Jenže nechtěl a jeho seriál je tak mimoděk důkazem, jak jinak mohou vyznít v zásadě univerzální venkovské zločiny, když se jich chopí různí filmaři. O umístění úvodní smrti dealera, včerejší vraždy faráře, ale i následující smrti na honu, která se bude vysílat za týden, do zpustlého severočeského příhraničí a do černočerného, lehce manýristického příběhu s lůzrem v hlavní roli tak nemůže být pochyb.
Bez ohledu na to, do jaké míry a nakolik vědomě se tvůrci dotýkají různých pojetí žánru nebo konkurenční tvorby, základní charakter seriálu se tím neztrácí. K tomu samozřejmě pomáhá i osobní linka hlavní postavy propojující jednotlivé případy. Kuneš je prostě pořád ten zajímavý, lehce cynický životní ztroskotanec, kterého Hynek Čermák umí zahrát skvěle, a zdá se, že by mohl najít rovnocenné spoluhráče i v Janu Dolanském a Lukáši Příkazském.
A přestože úvodní díl coby slibovaná detektivka nevyzněl po autorské stránce zrovna nejpřesvědčivěji, divák získal včerejším dílem příslib, že seriál se postupně rozjede. A se znalostí třetího dílu je možné dodat, že onen příslib ještě posílí. Ostatně podobný osud potkal před třemi lety i scénář Cirkusu Bukowsky, kdy scénář prvních dílů nepatřil v rámci celku k těm nejlepším.