Mezi filmy, na nichž spolupracoval, byly úspěšné snímky Léto s kovbojem, Holky z porcelánu, Rozpuštěný a vypuštěný, Romaneto, Schůzka se stíny, Nejistá sezona, Hadí jed, Tichá bolest, Čas sluhů, Vesničko má, středisková či Obecná škola. Podílel se i na vzniku řady televizních seriálů o historii a umění, například Planeta záhad, Štíty království českého, Národní klenoty či Magické hory.

Vydra byl také autorem filmových scénářů Dívka s mušlí a Poslední vlak, televizních adaptací Český pekáč, Děti za mřížemi, Honoré de Balzac, Rembrandt van Rijn, Maska, Mstitel a řady dalších.

„Miloslav Vydra byl mimořádnou tvůrčí osobností. Jako dramaturg měl cit pro látku. Když jí věřil, uměl se za ni postavit a doslova o ni bojovat, což za bývalého režimu na Barrandově nebylo jednoduché,” komentovala jeho úmrtí režisérka a scenáristka Irena Pavlásková. „Vznikla tehdy spousta kvalitních snímků, na čemž měl osobní zásluhu,” zdůraznila. Jedním z nich byl i její celovečerní debut Čas sluhů. „Dal mi příležitost jako mladé holce, čerstvé absolventce FAMU,” dodala.

Katedru dramaturgie a scenáristky pražské FAMU vystudoval Vydra v první polovině 60. let. Začátkem 70. let přišel na Barrandov, kde působil v letech 1982–1991 jako vedoucí tvůrčí skupiny. Krátce byl novinářem a v roce 1995 nastoupil do České televize. Podílel se tam na dokumentárně-vzdělávacích cyklech i solitérech (Křižovatky současné české literatury, Paradoxy českého divadla, Příběh české a slovenské fotografie, Planeta záhad, Chrámy múz).