RECENZE: Biffy Clyro novým albem svou pozici obhájili

Svým pátým albem Only Revolutions (2009) se kapela z Kilmarnocku dostala mezi světovou elitu a brázdila velká i menší pódia po boku největších jmen hudební scény i v roli svěžích rockových hvězd.

Následující dvojalbum Opposites až tak výrazné ani významné nebylo, nicméně velice dobrou pozici si s ním formace udržela. Jistě i proto, že byla a je na koncertech mnohem syrovější a dravější než na studiových nahrávkách, což mají fanoušci rádi, a také kvůli tomu, že umí napsat velmi emotivní a melodické skladby.

Na novém počinu Ellipsis je jich také několik. Úvodní Wolves of Winter nese charakteristické zvukové i aranžérské znaky dosavadní tvorby kapely, Friends And Enemies má nápaditou melodii a Re-Arranged je sice smutná, ale tak naléhavá a melodicky přesvědčivá, že si říká o post nejzajímavější písničky na celém albu. Na Only Revolutions byla takhle nápaditá většina skladeb. Na novince Ellipsis to tak není. Biffy Clyro na ní za polovinou jen střídají lepší momenty (Medicine, Howl, People) s průměrnými (Flammable, On A Bang, Small Wishes), což je na ploše necelých čtyřiceti minut u takové kapely těžko přijatelné.

Chloubou desky je její zvuk. Biffy Clyro s producentem Richem Costeyem vměstnali do písniček nejenom bravurní hru tří základních nástrojů tak, že i hrubé kytarové pasáže disponují naprostou průzračností, ale přidali k nim další více či méně nápadné zvuky, které spoluvytvářejí znamenitý zvuk celé desky. Pevný, průrazný, výbušný, stmelený.

Zpěvák a kytarista Simon Neil má přitom nadále tak výrazný a naléhavý hlasový projev, že se například ve volných písničkách Re-Arranged a Medicine a při poslechu některých jeho osobních textů skoro až derou slzy do očí. Navíc je jisté, že všechny skladby z desky získají na koncertech nový rozměr tím, že budou zahrány s takovým drajvem, že nedají posluchačům vydechnout.

Nové album Biffy Clyro není lepší než Only Revolutions. Stojí ale v jedné linii s Opposites i Puzzle z roku 2007, na němž tihle Skotové jasně řekli, že jednou budou velkou kapelou. Stále jí jsou.