Článek
Najdeme na ní práce Františka Fridricha, Františka Krátkého, Jindřicha Eckerta, Jaroslava BruneraDvořáka, Karla Plicky, Karla Neuberta, Alexandra Paula a Josefa Sudka, který letos slaví také výročí.
Kromě snímků výstava obsahuje i publikace, obrazy a básně slavných poetů, které jsou rozvěšené po stěnách. Autor koncepce Miloslav Paulík pojal poctu opravdu ze široka. Obrazové dokumenty se týkají nejen podobizen Otce vlasti, jeho manželek či staveb, které díky němu vznikly, ale lze si prohlédnout i místa, které se ke Karlovu životu vážou, v dnešní podobě.
Velkoformátová barevná fotografie bojiště u Kresčaku dýchá zašlou nostalgií. Rudé slunce zapadající za horu nad městem Rhens, kde byl Karel zvolen římským králem, halí vše krvavým nádechem. Jako by toto dílo Karla Neuberta symbolizovalo věci příští.
Fotografie Sudka a Plicky si v sobě nesou skrytou krásu prokreslenou pečlivě vyhledaným světlem, které prostupuje gotické stavby. Bruner-Dvořák vyjádřil císařův majestát prostřednictvím černobílého zátiší s říšským jablkem. František Krátký ukázal Karlštejn jako vzdálenou nehybnou masivní kulisu na kopci, zatímco v podhradí táhne párek krav dřevěný vůz.
Každý tvůrce pojímá dobu a dílo Karla IV. jinou optikou. Někdo sází na hrdou mlčenlivost sakrálních staveb, někdo spíše na jemnou ironii překvapivých kontextů. Tato výrazová různobarevnost je vizuálně velmi osvěžující, protože najednou nevidíme panovníka jako kamenný pomník, ale jako skutečného člověka.