Město a ruch v něm natáčí na pět set kamer, stejný je počet členů ochranky ve festivalovém paláci, o policistech a strážnících na ulicích nemluvě. Ti bedlivě střeží všechno to hemžení, jen přebíhání na červenou mezi stovkami aut přímo před jejich zraky jim zjevně nevadí.

U hotelů hlídají i psi, kteří svým perfektním čichem hledají výbušniny, přitom spolehlivě vytáhnou bagetu se šunkou či jablko a jen neradi pochoutku vracejí. A některé dámy si po straně stěžují, že jejich kabelky dostávají lehký psí odér…

Každý vstup do kina znamená absolvovat kontrolu akreditační karty, důkladné prozkoumání tašky či batohu a prohlídku detektorem kolem celého těla. Nemilosrdně letí do koše i sebemenší láhev s vodou, v záhybu tašky ukrytá smrtonosná žvýkačka vyvolá tak káravý pohled ochranky, že se provinilec zastydí až do ruda.

A v sále si pak někteří pyšně ukazují, co všechno se jim podařilo v rafinovaných úkrytech propašovat.

A protože přijít do kina je nutné nejméně půl hodiny před začátkem a většina filmů trvá více než dvě hodiny, lze takřka kdykoli potkat na toaletě někoho, kdo skloněn nad umyvadlem loká osvěžující vodu z kohoutku. I takové je dnešní Cannes.