Duchovního otce náčelníka Apačů Vinnetoua a jeho pokrevního bratra Old Shatterhanda pravděpodobně zabilo dlouhodobé pití kontaminované vody, informovala agentura DPA.

„Pitná voda tehdy obsahovala velké množství olova,” řekl Carsten Hädrich z Ústavu soudní medicíny univerzity v saském Lipsku. Právě on se svým týmem zkoumal ostatky vyzvednuté v říjnu 2014 z hrobky v saském Radebeulu a nyní představil výsledky svého bádání.

Příčina smrti německého spisovatele byla dosud neznámá a stala se předmětem mnoha spekulací. Uvažovalo se o rakovině plic, ale i o vraždě, jejíž pachatelkou měla být Mayova manželka Klara, univerzální dědička práv k jeho dílům. „Na úmrtním listu z 30. března 1912 nic (o příčině smrti) napsané není,” uvedl předseda Mayovy nadace Ralf Harder.

Na vině bylo potrubí   

„Zprávy o potížích v posledních týdnech a dnech jeho života odpovídají symptomům otravy těžkými kovy,” uvedl Hädrich. Naopak chorobné změny tkání či známky podvýživy ve zkoumaném těle lékaři nenašli, což podle nich svědčí o tom, že těžké kovy se do těla dostávaly postupně velmi dlouhou dobu. Spisovatel s největší pravděpodobností pil vodu protékající olověnými trubkami, k příjmu těžkých kovů ale asi přispěla i strava a autorova obliba v kouření tabáku.

K průzkumu ostatků využili členové Mayovy nadace v roce 2014 sanační práce na jeho hrobce v Radebeulu. „Byla to jedinečná příležitost,” uvedl Harder s tím, že panovalo i podezření, že se autorovo tělo dostalo během druhé světové války na jiné místo. Ohledání lebky ale s určitostí potvrdilo, že v cínové rakvi v hrobce leží skutečné duchovní otec Vinnetoua a Old Shatterhanda.

May během své dlouhé kariéry napsal desítky dobrodružných románů z exotických krajů – Blízkého východu i Afriky. Uznání a oblibu čtenářů si však získal zejména svými příběhy o osídlování Divokého západu a bojích indiánských kmenů s bílými osadníky.